POTVRZENÍ EXISTENCE BLOND VELITELE PLEJÁĎANŮ PTAAHA – SETKÁNÍ V PRAZE 1999

Vážení čtenáři Exopolitika.cz,

dnes vám přinášíme informace z výpovědi pro Projekt Alfa z roku 2002, a doplňkové údaje navíc. Členka naší redakce, Dana Rašínová, pozorovala někdy na jaře v roce 1999 při osobním setkání, ve fyzické realitě 3D, skupinku údajně Plejáďanů, a následně byla obtěžována Ženou a Mužem v černém (WIB/MIB).

Vaše redakce Exopolitika.cz

«

Příkladové podmínky pro kontaktování

Vážení čtenáři,

teď něco o tom, co setkání předcházelo:

od malička jsem v sobě udržovala zájem o přírodu, zvířata, krajinu i naši planetu. V rámci možností také o ekologii praktickou, snažíme se třeba v domácnosti co nejvíce třídit odpad, vyhýbat se nákupu petrochemikálií, podporujeme biozemědělce apod. Vadilo mi odjakživa, že lidé na Zemi likvidují životní prostředí a že mizí různé rostliny a živočišné druhy. Protože jsem měla zdravotní potíže a konvenční lékaři nepomáhali, začala jsem se zabývat medicínou tak řečeno alternativní, zdravým životním stylem, přírodní stravou různých názorových škol, zejména plus minus školou makrobiotiky, etc. Následně jsem v roce 1997, protože tzv. alternativní informace jsou mezi sebou dost propojeny, narazila na publikace o mimozemských civilizacích, záhadách, duchovních naukách apod. V Praze, kde trvale žiji, v období, kdy masový, dennodenní internet ještě byl v plenkách, svou důležitou roli sehrálo pár tehdejších „podpultových“ knihkupectví, zejména původní legendární obchod paní Dobry Bednářové v Celetné ulici, kde bylo možné zakoupit řadu knih o tzv. záhadách a o mimozemských civilizacích. Dalšími dřívějšími body k plusu v Praze byla běžně tolerovaná možnost vylepování plakátů a inzerce na ulici, formou rozdávání letáků a i jinak, a nadto klíčovou se ukázala tehdejší hustá síť městských obvodních kulturních domů a dalších sálů (kdeže loňské sněhy jsou!), kde mohly na některých částech Prahy bezproblémově a téměř zadarmo přednášet i různé osobnosti z řad tzv. Alternativy. Této možnosti využil např. Diskusní klub s tematikou mimozemské civilizace se svým někdejším vedoucím Františkem Hladíkem či další odborník na UFO, Jaroslav Chvátal, dále Roman Palka atd. – v městském kulturním domě Prahy 7 u stanice metra Vltavská ku příkladu (zrušeno, koupil developer), anebo v jiných kulturních domech a sálech pak aktivista/kontaktér Ivo „Aštar“ Benda, též Albert Ignatěnko, apod.

V té době přelomu století se k nám dostávaly prostřednictvím na příklad nakladatelství ETNA knihy o různých kontaktérech s mimozemskými civilizacemi ze světa, zejména pomocí publikací německého badatele Michaela Hesemanna a/nebo s knihou Guida Moosbruggera, která vyšla v češtině pod titulem UFO…A přece létají! (o kontaktérovi „Billym“ Meierovi ze Švýcarska). Nutno zmínit i úspěšnou knihu té doby Poslové úsvitu od kontaktérky s Plejáďany Barbary Marciniak z USA.

Prosím, nerozepisuji se tady o sobě a dřívější době kvůli jakési nostalgii či z důvodu prezentace vlastní osoby, nýbrž účelem má být popsat situaci, která předcházela pozorování Plejáďanů a MIB, o němž je nyní řeč.

Myslím, že od roku 1997 jsem se poprvé zapojila do práce alternativců v ČR, kteří se snažili a snaží informovat českou, slovenskou a další veřejnost o existenci mimozemských civilizací, a o mnoha dalších důležitých záležitostech. Tuto práci dělám o různé intenzitě a rozličnou formou až dosud (2020). Asi v letech 1997-1999, a pak ještě později jsem třeba pomáhala „Klubu Františka Hladíka“ s překlady publikací od švýcarského kontaktéra s Plejárany (Plejaren) – Billyho E. A. Meiera apod.

Následně jsem zachytila postup pro kontaktování (mírumilovných) mimozemkých civilizací, který jako první uceleně sepsal Ivo „Aštar“ Benda, byť na vznik soupisu této kontaktérské metody měl podle mých informací eventuálně vliv i František Hladík, Miluše Drsková, a případně další lidé/kontaktéři. Můžeme to snad směle nazvat ČESKOU KONTAKTÉRSKOU METODOU, nebude to příliš troufalé?  

Poté, 1999, když jsem zjistila, že pravděpodobně víceméně splňuji „PODMÍNKY SPOJENÍ S VESMÍRNÝMI PŘÁTELI SIL SVĚTLA“, tak jsem nahlas poprosila/požádala o spojení s nimi, mírumilovnými mimozemskými civilizacemi. To znamená vážit si života na Zemi, žít zdravým životním stylem jak jen to jde, vyhýbat se drogám, alkoholu a cigaretám, snažit se neplýtvat, usilovat o vzdělání, duchovní rozvoj, a nějakým způsobem pomáhat rozšiřovat informace o mimozemských civilizacích, apod. – každý je posuzován sám za sebe, dle okolností.

Ve zhruba stejné době jsem začala velmi aktivně rozšiřovat informace o mimozemských civilizacích ve svém okolí, netušila jsem totiž ve svých 18 letech, do jaké míry je vše monitorováno a ovládáno, a jak je to, co dělám, nebezpečné. Výsledkem bylo, že jsem si „vykoledovala“ pořádný psychotronický útok na svoji osobu (duben 1999), přičemž jsem ani pořádně netušila, o co se jedná a byla jsem hodně v šoku.

Je totiž nutno dodat, a mělo bývalo být dodáno k těmto „Podmínkám spojení“, že pokus o telepatické či fyzické propojení s mírumilovnými mimozemskými civilizacemi a rozšiřování informací narušujících systém metrixu, může vyprovokovat negativní, nebezpečné civilizace/struktury/entity k obtěžování či útoku/útokům na příslušného jedince, pozemšťana. Toho by si měl být každý vědom, i když tomu tak nemusí být pokaždé – vše je individuální.

«

Fyzický kontakt

O samotném setkání:

Někdy na jaře roku 1999 mi bylo z několika příčin hodně psychicky zle, a právě v té době se odehrál onen jednorázový fyzický kontakt s Plejáďany. Jako kdyby mi chtěli touto formou dát najevo, že nejsem na vše sama, že tu jsou struktury, které jsou na mé straně, jež věci monitorují, prostě vřele lidský přístup v pravý čas. Dostala jsem telepatickou informaci, že se jedná o Plejáďany. Vyšla jsem ven z tehdejšího bydliště v Praze, na ulici, a před budovou se nacházela malá skupinka mladistvě vyhlížejících sympatických osob mírně veselého, avšak slušného chování. Přítomen, a jako dominantní mezi nimi vystupoval muž, podle našich poměrů zhruba třicátník, vysoký asi do výšky 180 cm, s relativně krátkými blond vlasy, s obličejem podle mého posouzení totožným s údajnou kontaktní osobou Iva „Aštara“ Bendy – pod jménem „Ptaah“. Jenom však v nenápadném, spíše sportovním oblečení, tričku modré či šedavé barvy, bez nápisů – nikoli tedy v kosmickém obleku, aby nedošlo k mýlce. Asi tři mladě vypadající ženy, které jej doprovázely, působily milým dojmem, měly dlouhé vlasy; jinak celkově to všechno byli běloši, vzhledu obdobného jako je běžné v ČR/SR, možná více zdravě vypadající, radostného vyzařování.

«

«

Byla jsem poněkud konsternována danou situací a rozhodla se jít si něco koupit dál do města do obchodu, abych uvolnila chůzí své již beztak velké psychické vypětí. Muž byl přirozeně vtipný a prohodil pár poznámek, když jsem procházela kolem něj: „Hvězdné války! Taťku čeká překvápko,“ oznamuje takto, že ano, skutečně jsme mimozemští lidé, a dále v narážce na mé rodinné poměry. Také hlesl třeba: „No jó, cikáni!“ – to zase evidentně poukazovalo na jisté mé známé, kteří vyignorovali moji snahu je informovat o eventuální mimozemské válce a příbuzných tématech, a za největší český společenský problém považovali neoblomně naše romské spoluobčany, ignorujíce případnou existenci parazitních mimozemských ras. Bylo znát, že návštěvníci mě mají dobře nastudovanou.

Až jsem si nakoupila, vracela jsem se po chvíli zpátky, a tito lidé, zřejmě Plejáďané, stále pobývali před domem. Možná nyní, když jsem se vracela, možná už trochu před tím ony ženy, s veselou náladou, začaly frkat na narozeninové frkačky – jako když se slavila moje aktivace uvnitř temnoty systému nebo tak něco.

Muži jsem nyní dobře viděla do tváře a zaregistrovala jsem, že měl velice zdravě vyhlížející pleť na obličeji, tvář hladce oholenou. Poté jsem si všimla, že na domovních zvoncích byl přichycen papírový lísteček s nákresem. Byla to jakási mapka Kavčích hor či Barrandova nebo obojího, přesně si to už nevybavuji. Muž, asi jménem Ptaah, přišel až k našim domovním dveřím, až ke mně, byl velmi klidný, a já naopak byla situací vyvedena z míry, a tak jsem se optala, zda je lísteček s mapkou určen pro mě. Odpověděl: „Ne, to je naše trnkobraní.“ Asi ve významu, možná, nevím, že skutečně mají připravenu nějakou evakuaci určitých vybraných osob, jak uvádí Ivo Benda? TRNKOBRANÍ. Humor jemný, výstižný.

«

Tím tato epizoda skončila a já šla domů. Tam mi mí příbuzní nic z toho nevěřili, jak už tomu tak bývá na Zemi zvykem.

«

Tímto tedy já, Dana Rašínová, šéfredaktorka webu Exopolitika.cz, veřejně dosvědčuji, že jsem v roce 1999, ve fyzické realitě 3D, viděla osobu, která se nápadně podobala kresbě údajného velitele Plejáďanů, údajného jména Ptaah, kterou rozšiřoval a rozšiřuje od 90. let Ing. Ivo „Aštar“ Benda, český aktivista a zřejmě i kontaktér s mimozemskými civilizacemi. Zároveň se vymezuji ve smyslu, že i nadále nejsem v souladu s některými názory a tvrzeními Ing. Iva „Aštara“ Bendy, avšak v této záležitosti mu dávám za pravdu.

«

Vysílání do televizoru

Ještě následovalo nějaký další den jakési extra vysílání do našeho domácího televizního přijímače, přesně ve stylu, jak uvádí kontaktér Jaroslav Švarc z Lupenice nebo italští kontaktéři z případu Přátelství. Televizor přijímal vnější vysílání, jiné, než které mělo běžet standardně na obrazovce. Bylo mi, většinou když jsem byla u televizoru pouze sama beze svědků, zobrazeno několik málo klipovitých sekvencí. Viděla jsem na obrazovce např. partu podobných veselých, mladých lidí, jak spolu sedí na velké barevné pohovce, a ozvalo se: „My se, když chceme, můžeme flákat.“ Jako jasná narážka na zotročené lidstvo na Zemi. Nikoli ovšem jako nějaký podlý výsměch, ale jako upozornění na náš tristní stav a jejich svobodu. Myslím, že tam proběhlo i nějaké poukázání na nikoli optimální stav některých mladých mužů na Zemi či přímo v ČR, na jejich určitou nepřipravenost k boji, něco lehce v tomto smyslu.

Ještě jedna klipovitá sekvence ukazovala moji personu v mírně karikované podobě, jak běžím s pistolí a honím se na točitém schodišti s Malými šedými. Něco jako akční film. Upřímně řečeno, o akční život nestojím, takže mě to ani moc nepobavilo.

«

Fyzická setkání pozemšťanů s mimozemskými lidmi nejsou zase až tak neobvyklá, příležitostně to probíhá, včetně ČR, protože jsme jako lidstvo poslední desetiletí spíše již v polokaranténě (semikaranténě) než ve zhola neprodyšné karanténě. Svědci fyzických setkání s mimozemšťany, kontaktovaní v ČR, stejně jako jinde, se ale mnohdy bojí o svém zážitku hovořit veřejně. Zejména z obav ze ztráty společenského postavení, ze ztráty výhodného zaměstnání, ze strachu z psychiatrické mašinérie, z rizika ohrožení života svého či svých blízkých apod.  

«

MIB

To ale nebylo všechno:

Celou událost fyzického setkání s Plejáďany roku 1999 jsem záhy z různých důvodů vytěsnila, a nějakou formou na ni dost zapomněla. A to také proto, že jsem byla následně, ještě asi na jaře 1999 zastrašována od MIB. Konkrétně od jedné Ženy v černém (WIB) a jednoho Muže v černém (MIB).

Zprvu, doma, jsem dostala telepatickou zprávu nebo spíše naléhavý povel, že mám opět jít ven před dům, na ulici. Pak se jako by odnikud objevilo velké černé auto. Vyjelo náhle na ulici, zleva doprava. Něco jako velká černá dodávka, na tu dobu moderního dyzajnu, myslím, že bez zadního a bočních zadních oken. 

«

Stála jsem na chodníku, to auto přijelo až ke mně, a já uviděla sedět uvnitř jednu Ženu v černém – blíže ke mně, a za volantem vlevo jednoho Muže v černém. Oba dva vyhlíželi velice zlověstně, oba krátký sestřih vlasů, vlasy černé, nasazeny tmavé sluneční brýle. Okénko u mě bylo stažené a žena se na mě telepaticky obořila: „Dej si pozor!“ Zároveň to byla forma telepatického útoku a bylo mi potom ještě dlouho dost zle. Poté odjeli.

Již jsem slyšela o několika dalších případech zastrašování od MIB anebo černých vrtulníků na území ČR, např. od svědků Projektu Alfa, takže ani toto není žádná novinka.

«

Na tomto místě by se dalo ještě mnohé rozepisovat, ale to až třeba později, pokud tedy pravděpodobně přicházející cenzura internetu v EU dovolí. Pouze chci ještě dodat, že právě v roce 1999 jsem se poprvé ve svém životě dostala do kontaktu s tím, co pro příště budu nazývat „zdroj Renata“ anebo prostě „RENATA“, jak byl tento název vehementně doporučen právě od Plejáďanů.

Nad rámec si dovolím na závěr citovat z knihy Iva Bendy „II. Rozhovory s poučením od mých přátel z vesmíru“, 1999, strana 33 fyzického vydání:

„Ano, ptáš se na tu fotku Ptaaha, člověk, co ji má, momentálně je pod vlivem, a tak je problém s předáním…“ 

Byl snad známý obrázek blond Ptaaha vyportrétován na základě nějaké poskytnuté fotografie? Jsou další svědci toho, že na území či nad územím ČR/SR operovali/operují Plejáďané velitele blond Ptaaha? Odpověď zná nejspíš Ivo „Aštar“ Benda, možná členové Olomoucké mírové skupinky z 90. let, a případně další.

«

Když pominulo prvotní vytěsnění těchto dvou zážitků, vypověděla jsem krátce své zkušenosti v roce 2002 Karlu Rašínovi pro Projekt Alfa. Informovala jsem tuším v roce 2007 o tomtéž kontaktéra „Billyho“ E. A. Meiera, přímo v jeho centru ve Švýcarsku, ovšem ten mi přes svého spolupracovníka H.-G. Lanzendorfera vzkázal svůj názor či snad názor přímo Plejáranů, že jsem prý nic neviděla a že jsem nemohla vidět MIB, protože ti prý používají jenom prastaré typy automobilů. To však není pravda, jak vyplývá třeba z výzkumu světově známého badatele Nicka Redferna, který uvádí i příklady pozorování MIB v moderních vozech, lze doporučit jeho knihy The Real Men In Black: Evidence, Famous Cases, and True Stories of These Mysterious Men and their Connection to UFO Phenomena (Skuteční Muži v černém: důkazy, slavné případy a pravdivé příběhy o těchto tajemných mužích a jejich souvislosti s fenomenem UFO; 2011, např. strany 124, 125 – kniha/audiokniha v angličtině) a Women in Black: The Creepy Companions of the Mysterious M.I.B. (Ženy v černém: děs nahánějící společnice záhadných Mužů v černém; 2016 – kniha/audiokniha v angličtině).

V roce 2011 jsem se pak pokusila o tomto setkání z roku 1999, pravděpodobně s blond velitelem konkrétních Plejáďanů majících vztah k ČR/SR, informovat tehdy úřadujícího velice váženého pana exprezidenta prof. Klause, a to přes jeho tajemníka, pana Jakla, a nově jsem snad úspěšně o tomto kontaktování informovala (26. července 2020) velice váženého pana prezidenta Zemana a velice vážené politiky: pana premiéra Babiše, pana Filipa, Hamáčka a Okamuru. Odpověď či reakce na toto až dosud (15. listopadu 2020) žádná. Nyní tedy zpravuji i širokou veřejnost. 

«

Text: Dana Rašínová, DiS. – 15. listopadu 2020

© 2020 Dana Rašínová

«

Další zde:

Kontaktérský zdroj z ČR „RENATA“, kontakt s Plejáďany blond velitele Ptaaha aj. – 04/2021 – 1. díl

«

Kontaktérský zdroj z ČR „RENATA“. Další zprávy od Plejáďanů velitele Ptaaha – 05/2021 – 2. díl

«

Zdroj z ČR „RENATA“ – cca 27 zpráv od Plejáďanů velitele blond Ptaaha. Plus extra troj-zpráva: které pořady pro děti se nelíbí peklu – 08/2021 – 3. díl

«

Kontaktérka „RENATA“ – 49 zpráv Plejáďanů blond Ptaaha. Kontro-info: Normálně vyhlížející člověk, 70 kg, se může změnit v obrovského ještěra – 09/2021 – 4. díl

«

Základní druhy mimozemských civilizací – RYCHLÝ PŘEHLED

«

POZVÁNA DO MIMOZEMSKÉ LODI NA LETNÍM DĚTSKÉM TÁBOŘE a další kontakty s UFO této české svědkyně

«

Jaroslav Švarc a mimozemšťané

«

Plejády a Plejáďané

«

SETKÁNÍ S POSÁDKOU UFO V ČR?

«

Kontakt s Monou a vzpomínky na únosy mimozemskými civilizacemi – kontaktér z ČR

«

A znovu kontaktovaný Jaroslav Švarc – Záhadné jevy v mém životě (2016)

«

ČLENOVÉ GALAKTICKÉ FEDERACE SVĚTLA – 1. díl: Andromeďané, Arkturiáni, Bellatriciané, Centauriánci a další

«

Bitva o Zemi a Galaxii – Drakoniány kontrolované skupiny z Orionu proti dobročinným Andromeďanům, Plejáďanům a Tau Cetianům – boj desinformací

«

Plejáďanka Saša hovoří o penězích a ztrátě smyslu pro hodnotu – channeling od Lyssy Royal

«

Létající koule, vesmírní lidé i draci – žena z Moravy a její varování. Iluminátské klony!

«

Informátor z Británie tvrdí: válka mezi negativními mimozemšťany a lidstvem už začala, lidstvo nepřátele porazí

«

Svědek z USA, seržant Clifford Stone – pod Pentagonem zřejmě sídlí Šedí a Muži v černém

«

«

Následující video berme s rezervou, avšak je dobré o něm vědět: