MEGALITICKÉ STAVBY. Seminární práce kurzu xenologie Exo-110/2022 – K. Rašín. Xenoarcheologie, zakázaná archeologie. Artefakty. OOParty. Ekofakt. Podílela se na vývoji lidstva mimozemská přítomnost?

(Nově otevřený článek):

INSTITUT EXOPOLITIKY – kurz EXO-110 (Úvod do xenologie)

Závěrečná práce (Term Paper) – jarní semestr 2022

Karel Rašín, Česká republika

«

Zadání práce, otázka č. 25:

„Po celém světě jsme našli megalitická naleziště, která byla postavena v podobném stylu a s podobnou, dosud neznámou technologií. V Peru jsme také objevili DNA starou 3000 let, která pochází z euroasijské oblasti Kaspického a Černého moře. Existuje mnoho důkazů o technologicky vyspělé celosvětové civilizaci před několika tisíci lety. Někteří autoři, jako například Graham Hancock, jsou však přesvědčeni, že se jednalo o zcela lidskou civilizaci. Většina xenoarcheologů se naopak domnívá, že se na ní podílela mimozemská přítomnost. Co si myslíte vy a proč?“

«

Úvod

„Představitel moderního lidského druhu by neměl existovat před svými předpokládanými předchůdci. Obvykle se tvrdí, že neandrtálci existovali před 30 až 150 tisíci lety. Kostra z Clichy (Paříž) by však byla stará 300 tisíc let.“

Michael Cremo

Kolem roku 3 000 let př. n. l. se na Zemi (náhle) objevilo šest velkých civilizací. V Egyptě, Sumeru, Peru, Mexiku, Číně a Indii. Tyto civilizace se bez předchozích zkušeností a znalostí začaly znenadání věnovat zemědělství a dalším dovednostem, a osvědčený způsob života lovců a sběračů zcela hodily za hlavu. Proč se tak náhle rozhodly věnovat se riskantnímu a neprověřenému způsobu života, aniž by jednoznačně věděly, že jim ono zemědělství zajistí přežití? Oficiální věda to vysvětluje vágním a banálním tvrzením, že „se oni prostě začali věnovat zemědělství“, aniž by hlavní proud vědecké komunity přesně specifikoval, jak se k tomuto zemědělství tito lidé vůbec dostali. Proto se nelze naivně domnívat, že hlavní proud vědecké komunity na zásadní otázky týkající se lidské historie, jejího vzniku a vývoje má vysvětlení. Zapomeňme nyní na konvenční učebnice dějepisu, opusťme na chvíli akademickou půdu a pohleďme na tuto tématiku z jiné stránky.

«

Archeologie

Velká část akademické obce považuje archeologii za obor v rámci historie. Studium lidských dějin a prehistorie prostřednictvím vykopávek nalezišť a analýzy artefaktů a dalších hmotných pozůstatků. Oxfordský slovník ¹ uvádí definici, ta zahrnuje i antropologické a kulturní aspekty. Slovník Merriam-Webster ² ji definuje jako: 1) vědecké studium hmotných pozůstatků (jako jsou nástroje, keramika, šperky, kamenné zdi a památky) minulého lidského života a činnosti; 2) pozůstatky kultury určitého národa, jak v lekci 12 kurzu Exo-110 (jaro 2022) zmiňuje i Manuel Lamiroy. ³

Neshody panují i v tom, co archeologové považují za různé typy archeologie. Encyklopedie Britannica ⁴ považuje archeologii také za obor historie, vidí pouze dva typy: klasickou/historickou archeologii a prehistorickou/antropologickou archeologii. Rozdíl mezi nimi se týká pouze toho, zda lidé, kteří jsou zkoumáni, měli písmo (v tom případě se jedná o historickou archeologii), nebo nikoli (v tom případě se jedná o prehistorickou archeologii).

Podle Wikipedie ⁵ je archeologie poměrně mladým vědním oborem, který má své počátky teprve v 18. a 19. století. Navazuje však na mnohem starší tradici sběru starožitností, která byla rozvíjena již v období renesance. Patří sem lidské výtvory (artefakty), ale i zbytky přírodního původu, které byly člověkem neúmyslně ovlivněné (ekofakty). Archeologie patří k těm několika málo vědním disciplínám, které jsou schopny interpretovat minulost lidstva z doby před používáním písma, kromě archeologie se podobným úkolům věnují i jiné vědní obory, zejména kulturní a sociální antropologie, paleoantropologie či fyzická antropologie.

«

Zakázaná archeologie: Je nutné ještě vysvětlit několik dalších pojmů, se kterými jsme se bezpochyby již setkali. Termín zakázaná archeologie, alternativní archeologie apod. jsou pojmy popisující jakékoli artefakty, vykopávky apod., které podle běžných vědeckých teorií nezapadají do období, kam by spadat měly. Akademická obec se takovým nálezům brání a neuznává je. Ovšem, důležité je připomenout, že celý „obor“ zakázané archeologie se nutně nemusí týkat pouze podezřelých nálezů, které jsou mimozemského charakteru. Musíme mít na paměti, že takové nálezy či podivné kresby nedávající smysl vzhledem k oné době, dokazují jen to, že nedávají smysl podle běžné teorie lidského vývoje. Není jasné, zda jsou dílem mimozemských kultur. Podobně viz Wikipedia. ⁶

«

Xenoarcheologie

Nejprve je třeba vysvětlit, co přesně tento pojem znamená a o čem pojednává. Není to stejný pojem jako zakázaná archeologie, jak by se na první pohled mohlo znát.  

Podle Wikipedie: Xenoarcheologie, odvětví xenologie zabývající se mimozemskými kulturami, je hypotetická forma archeologie, která existuje především v dílech sci-fi. Pole se zabývá studiem pozůstatků materiálu k rekonstrukci a interpretaci minulých životních cest mimozemských civilizací. ⁷ V podstatě je to podobor „zakázané archeologie“ soustřeďující se výhradně na mimozemské stopy.

Bohužel Wikipedie má tendenci odmítavě přistupovat k jakýmkoli důkazům, které zpochybňují stávající vědecké doktríny. Ve skutečnosti xenoarcheologie zkoumá nalezené důkazy o technologicky vyspělé civilizaci/civilizacích lidí, přítomné před několika tisíci lety, do jejíhož vývoje mohly zasáhnout vyspělé mimozemské civilizace a zanechat po sobě stopy.

Podle Roberta A. Freitase jr. ⁸ je xenoarcheologie – pátrání po důkazech dávné návštěvy mezihvězdných cestovatelů…, specifickou oblastí xenoarcheologického výzkumu je pátrání po artefaktech mimozemšťanů a dalších fyzických projevech jejich přítomnosti. Opírá se o tři faktory Carla Sagana:

1. Zpráva musí být zapsána brzy po události;
2. Kontaktovaná společnost projde v důsledku kontaktu zásadní změnou a
3. Cizinci se nesnaží zakrýt svou exogenní povahu.

Freitas dále uvádí: Pokud se podaří tyto přísné požadavky splnit, byť jen v jediném případě, xenoarcheologové možná získají důkaz, že Zemi navštívili inteligentní mimozemšťané. ⁸

«

Artefakty

Je také třeba přesně porozumět tomu, co je artefakt. Podle Wikipedie ⁹ – libovolný objekt vzniknuvší lidskou aktivitou. Mohou to být nástroje, umělecká díla, stroje, oděvy, keramika atd. V xenoarcheologii můžeme tento termín rozšířit tak, aby zahrnoval také předměty, a) které odkazují na mimozemšťany a b) které byly vytvořeny mimozemšťany. K těm druhým by patřila havarovaná UFO a také materiály shromážděné na místech takových havárií. Jsou to však artefakty, k nimž nemáme přístup, protože jsou přísně tajné a jejich studium provádějí tajné agentury, jež mají vlastní motivace; a ty nezkoumají konvenční archeologové, nýbrž najatí vědci či experti z korporací mající často vyšší prověrku než armáda (zatajené nálezy na Antarktidě, místa havárií zřícených UFO apod.). Ve hře je také velmi utajovaný „vědecký obor“ reverzní inženýrství, který „vznikl“ kolem 60. let. a od této doby lidstvo zaznamenalo podezřele velký skok v technologii. V technologiích, ze kterých mají ovšem prospěch pouze elity a vojensko-průmyslový komplex. Stručně: jde o obnovení či replikaci technologií nalezených v havarovaných plavidlech atd. Wikipedie ¹⁰ uvádí poněkud mírnější verzi a vypouští mimozemský prvek: Reverzní inženýrství, někdy nazývané zpětné inženýrství, je proces, při kterém se software, stroje, letadla, architektonické konstrukce a další výrobky rozebírají, aby se z nich získaly informace o principu funkce.

«

Ekofakt

Zmíním také při pátrání po stopách mimozemského života na Zemi hojně používaný termín. Ekofakt je druhem archeologického pramene. Jedná se o předmět, jenž byl vytvořen nebo ovlivněn lidskou činností, ale na rozdíl od artefaktu zcela nezáměrně, jako vedlejší produkt této činnosti. Jde vesměs o předměty přírodního původu, které by ale bez lidského působení v této určité formě neexistovaly. Oproti artefaktům také nemají vlastní funkci ani smysl, přesto mohou být ekofakty cenným zdrojem velkého množství informací o životě lidí v minulosti, o výrobních technologiích nebo o jejich životním prostředí – Wikipedie. ¹¹

«

OOParty (Out Of Place Artefacts)

Tento důležitý termín OOPart se začal objevovat teprve nedávno (kolem roku 2000). Wikipedie ¹² nám říká, že jde o: artefakt historického, archeologického nebo paleontologického významu nalezený v neobvyklém kontextu, který svou přítomností v tomto kontextu zpochybňuje konvenční historickou chronologii.

Jinými slovy jde o artefakty, které nezapadají do doby, kam by podle konvenční vědy měly patřit (OOParty). Vědecká komunita hlavního proudu je odmítá, považuje je za objekty šetřené chybnou metodou datování, za podvody, v horším případě je antidatuje či vyřadí, aby se na ně zapomnělo. Dochází tedy k filtraci vědomostí. Říká se tomu také okrajová věda. Skeptici či oficiální akademická komunita říká, že „účelem těchto artefaktů je zpochybnit ortodoxní interpretace minulosti, které archeologové vytvořili, a to obvykle zpochybněním toho, co mylně považují za lineární pohled na kulturní vývoj – nebo snahou podkopat konvenční chronologii“ – Keith Fitzpatrick-Matthews. ¹³

Artefaktů tohoto typu je obrovské množství po celém světě, zabývají se jimi nekonvenční vědci, spisovatelé, různí badatelé aj. Patří sem i některé megalitické stavby, kosterní pozůstatky, podvodní stavby, hliněné tabulky Sumerů a mnoho dalších.

«

Zásah do biologické/kulturní evoluce lidstva

Z výše představených informací nutně vyplývá obtížně zpochybnitelný fakt, že do vývoje lidstva musela několikrát zasáhnout nějaká vyspělá rasa/rasy/civilizace, jejichž původ nebyl pozemský. Připomeňme, že všechny antické národy tvrdí, že získaly poznání přímo od „bohů“ a v mnoha případech se vyvinula iniciační tradice. Těžko tedy přijmout oficiální vědeckou verzi o tom, že vše jsou jen mýty – tedy že si tyto staré národy o sobě vše jen vymýšlely.  

Toltékové, Mayové, Sumerové a všechny pozdější civilizace třeba na Blízkém východě hovoří o světlovousých mužích (bozích), kteří přišli z nebes a seznámili místní obyvatele s písmem, zemědělstvím, stavitelstvím, právem, astronomií, matematikou, kovovýrobou, správou majetku… Podobně i egyptská Kniha mrtvých učí, že znalosti v ní obsažené pocházejí od „těch, kteří žijí mezi hvězdami“. Zecharia Sitchin podobně překládal bytosti jménem Anunnaki jako „ti, kteří přišli z nebes“.

Např. Mauro Biglino ¹⁴, překladatel ze starohebrejštiny, ve své knize „Přišel Bůh z vesmíru?“ uvádí: „Přes tyto pokročilé vědomosti se zdá, jakoby se Sumerové zjevili náhle a odnikud… Sumerové vymysleli písmo, školy, převzali postup pálení cihel, ze kterých stavěli zikkuraty… např. pojem ‚vesmír‘ byl základem všeho, co se týkalo božstva. Sumerský výraz pro božstvo, DINGER, odkazovalo na ‚nebeská zjevení‘ a znamenal svítící, zářící. Tento výraz poukazuje na pány létajících strojů, kteří na nebi zářily a třpytily se… jedná se o přesně stejný význam biblického výrazu ELOHÍM, ‚páni shora‘, avšak chybně překládán v jednotném čísle, aby se tím zachoval koncept jedinečnosti Boží.“

Podobně mluví i spisovatel, překladatel sumerských hliněných tabulek (Sumerové kolem 4 000-3 800 př. n. l.) Zecharia Sitchin. V knize „Dvanáctá planeta“ ¹⁵ píše: „Mezopotámské texty bez výjimky uvádějí Utua/Šamaše jako boha, jenž řídí přístaviště šemů a ‚orlů‘… V této funkci měl pravomoc udělit králům výsadu, aby ‚létali na křídlech ptáků‘ a ‚vznášeli se z nižších nebes do vyšších, vznešenějších‘. A když vzlétli v ohnivé raketě, ‚vznášel se nad nejznámějšími dálkami nekonečné hodiny‘… Sumerská terminologie pro předměty související s kosmickými lety se neomezovala pouze na me, jež si bohové oblékali, nebo na mu, jež byly jejich kuželovité ‚vozy‘. …texty popisují, že uprostřed města Sippar stála ‚posvátná čtvrť‘, ukrytá a chráněná mohutnými zdmi… byl to APIN – ‚předmět, který proráží, prodírá se skrz‘. Kresba nalezená na Anově chrámu nápadně připomíná vícestupňovou kosmickou raketu, jejíž nejvyšší stupeň tvoří kónické mu, velitelská kabina. Sumerští bohové tedy vlastnili nejen ‚létající komnaty‘ a vlastnili také GIR – ‚to, co způsobuje pohyb letadla‘, tedy motor…“

Je třeba ještě uvést druhý pohled na celou věc. Oficiální věda považuje Sitchina za nejkontroverznějšího dějepisce světa. Tvrdí, že sumerská mytologie, která potvrzuje jeho teorie, je mylná, protože byla soustavně vyvracována renomovanými vědci a historiky. Jeho kritici napadali hlavně Sitchinovy překlady sumerských textů a jeho fyzikální výklady.

Pokud se tedy znovu vrátíme k otázce pravděpodobného zásahu cizího elementu do vývoje lidstva, pak musíme i s těmito informacemi počítat a zahrnout je do celkového obrazu svého historického výzkumu, protože, jak jsme zjistili, běžná konvenční věda nám na tyto otázky uspokojivě neodpoví.

Je tu např. pojem mezoamerického boha, učitele lidstva, Quetzalcoatla ¹⁶, ten se totiž podle proroctví měl navrátit do země, kterou před mnoha lety opustil, zasadit se o nebývalý rozvoj starších Toltéků. Měl těmto kulturám dát mimo jiné kukuřici. Mohli bychom nyní říci, že kukuřice je „mimozemský artefakt“. Kukuřice se totiž považuje za nejstarší pěstovanou rostlinu na naší planetě. Mexičtí archeologové vykopali pyl kukuřice starý 50 000 let, tato rostlina však nemá v přírodě divoce rostoucího předka. Navíc, nemůže růst bez lidské pomoci. Vědci ovšem tvrdí, že primitivní člověk se objevil teprve před 40 000 lety. Ale kdo tedy mohl pěstovat kukuřici dlouho předtím? Lze to použít jako nepřímý důkaz něčího zásahu zvenčí?

Oficiální věda uvádí, že kukuřice byla vyšlechtěna z divoké trávy teosint na území dnešního Mexika přibližně před 10 tisíci lety. ¹⁷ Něco tu nesedí.

«

Zajímaví autoři „zakázané archeologie“

V této souvislosti je také třeba zmínit několik dalších autorů, kteří poskytli průkopnické práce na tomto poli „Ooparts“. Je to např. rakouský badatel Klaus Dona a s ním Reinhard Habeck ¹⁸ a jejich kniha „Zakázaná archeologie“ (2008, Dialog; v originále Im Labyrinth des Unerklärlichen, 2004). Autoři shromáždili stovky archeologických artefaktů z muzejních i soukromých sbírek, povětšinou z Jižní Ameriky, a představili je veřejnosti na unikátní výstavě ve Vídni. Byly to artefakty, které nezapadají do přijímaných schémat výkladu lidských dějin. Mnohé z vystavovaných předmětů pocházely z dob, v nichž podle mínění oficiální archeologie ještě žádná civilizace neexistovala. Některé umělecké předměty například prokazují, že jejich tvůrci žili společně s dinosaury!

Vynikající práci na toto téma sepsali Michael A. Cremo a Richard L. Thompson ¹⁹, „Skrytá historie lidstva“ (The Hidden History of the Human Race, 1994, Govardhan Hill Inc.). Cremo, původně geolog, sestavil na stovky případů nalezených artefaktů a kosterních pozůstatků, které nezapadaly do doby, kam by měly patřit.

Zapomenout se nesmí ani na švýcarského spisovatele a badatele Ericha von Dänikena ²⁰, který jako první informoval o nalezených historických nesrovnalostech a snad také jako první vyslovil domněnku o pradávných astronautech (archeoastronautika/paleoastronautika). Přestože se tvrdí, že jeho dílo je kontroverzní a někdy nepřesné, přesto poskytuje rozsáhlý materiál pro další výzkum. Napsal řadu knih a nejznámější je bezesporu „Vzpomínky na budoucnost“ (Erinnerungen an die Zukunft, Ungelöste Rätsel der Vergangenheit; 1971).

«

Pojďme se nyní podívat na některé „artefakty“, které nám tu zanechaly prastaré civilizace a u nichž prokazatelně nelze říci, kdo je tu ponechal či stavěl, v rámci čehož evidentně tápe i oficiální věda. Proč starověcí umělci kreslili podivné předměty na obrazy, malby kostelů, rytiny v jeskyních atd., předměty, které tam v té době neměly co dělat?

«

Příklady MEGALITICKÝCH STAVEB:

Cuzco, Peru

Sacsayhuamán je incká „pevnost“ z obrovských, přesně opracovaných a dokonale do sebe zapadajících kamenných bloků na severním okraji peruánského města Cuzco, které bylo i historickým hlavním městem původní Incké říše. Sestává ze tří nad sebou terasovitě postavených hradeb, z nichž je každá přes 365 metrů dlouhá. Některé kamenné bloky mají úctyhodnou velikost a váhu – největší z nich měří 5 × 5 × 4 metry a jejich hmotnost je odhadnuta na více než 200 tun. Zůstává otázkou, jak Inkové tyto obrovské kamenné bloky transportovali, ukládali a opracovávali. Jednotlivé bloky mají různé velikosti a tvary, přesně k sobě přiléhají a jsou na sobě uloženy bez jakékoli spojovací hmoty. Při zemětřesení, kterých je v této oblasti hodně, zapadnou kameny zpět na svoje místa a díky tomu jsou škody po zemětřeseních minimální. Podle tradice ji naplánovali v době 1438–1471, dle archeologů je však alespoň její spodní úsek mnohem starší. Části pevnosti byly postaveny již v době kolem roku 1100 příslušníky kultury Killike. ²¹

«

Sacsayhuamán v Cuzcu v Peru:

«

Další pozoruhodností Peru je Machu Picchu:

«

Linie Nazca, Peru

Obrovské geoglyfy viditelné pouze z vysoké výšky. Představují např. pavouka (45 m), opici, kolibříka atd., na příklad také nově objevenou obří kočku, která měří 37 metrů a její stáří je odhadováno na 100-200 let př. n. l. Některé z obrazců by nebylo vůbec možné klasickými metodami objevit a popsat, a to z důvodu jejich horší kvality a působení eroze. ²² Na planině Nazca se nachází přes 300 geoglyfů či jejich pozůstatků na rozloze zhruba 520 km čtverečních. Obývali ji indiáni kultury Nazca. Oficiálně se tvrdí, že „Z dodnes ne zcela jasných důvodů je vytvořili tito indiáni na pouštní ploše, kteří ji obývali 200-800 let př. n. l.“

Obrazce byly objeveny až ve 20. letech 20. století. Bylo vytvořeno mnoho hypotéz, k čemu sloužily a proč byly postaveny. Zajímavé je však i toto: pavouk z obrazce pochází z rodu Ricinulei (roztočovci, příbuzní pavouků – pozn. red.) a je jedním z nejvzácnějších druhů na světě. Žije pouze v nepřístupných oblastech amazonské džungle. Vyznačuje se jedním znakem – má prodlouženou jednu nohu s pohlavním orgánem, což je vidět pouze pod mikroskopem. Nikdo neví, jak se to mohlo staré civilizaci podařit, ale v obrazci je bezchybně zakomponována i tato podrobnost! ²³

«

«

«

Výzkum další megalitické stavby – Nan Madol (oblast Mikronésie) – českým záhadologem (žel již zesnulým) Ing. Ivanem Mackerle:

«

Velikonoční ostrov

Tento ostrov v Tichém oceánu je známý především svými monolitickými, lávovými sochami Moai a ty jsou roztroušeny po celém jeho povrchu. Přestože jsou známy jako „hlavy“, často mají i krk, ramena, ruce a tělo, ale ty jsou dnes zasypány v zemi. Průměrná výška soch pak činí asi 4 metry a průměrná hmotnost necelých 14 tun. Jsou na nich i petroglyfy. Největší socha měří 21 metrů a váží 270 tun, zůstala ovšem nedokončená.

O velikonoční neděli roku 1722 tam poprvé přistál nizozemský admirál Jacob Roggeveen. Na ostrově tehdy žilo asi 2000 domorodých obyvatel. Později se zjistilo, že se jedná o poslední přeživší prastaré civilizace Rapa Nui. První osadníci polynéského původu dorazili na ostrov pravděpodobně již v polovině 1. tisíciletí a nalezli zde doslova ráj na zemi. Nejstarší ze soch vznikly podle odhadů už ve 13. století.

Další záhadou spojenou s Velikonočním ostrovem je tajemné písmo rongorongo, které se dosud nikomu nepodařilo rozluštit. Izolovaný národ dodnes obklopuje tajemství. Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním této záhady. Obří lidé z kamene a lávového popela prý nebyli určeni k hlídání ostrova ani jako pocta předkům, ale původní obyvatelé si sochami označovali sladkovodní zdroje. ²⁴ Avšak tato vysvětlení vědců nejsou natolik uspokojivá, abychom uvěřili, že domorodci tesali obrovské kvádry jen proto, aby si označili sladkovodní zdroje. Navíc nikdo ještě nevyřešil otázku přemisťování soch či jejich transport, přestože český experimentální archeolog Ing. Pavel Pavel ²⁵ sochy „rozpohyboval“ systémem lan. Sklidil sice ve vědecké komunitě úspěch, ale definitivní vysvětlení to není.  

«

«

Stonehenge, Velká Británie

Stonehenge je komplex menhirů a kamenných kruhů, nacházející se na Salisburské pláni. Základy vybudovány kolem roku 3100 př. n. l. Dodnes není jasné, k čemu komplex sloužil. Bylo vysloveno mnoho teorií od uctívání druidů, přes léčení, astronomickou pozorovatelnu atd. Autorství kamenného kruhu bylo již přisuzováno Dánům, Římanům, Sasům, Řekům, Atlanťanům, Egypťanům, Féničanům či Keltům. Jeho tvůrci také měli být král Aurelius Ambrosius, čaroděj Merlin nebo mimozemšťané. Současná teorie: neolitičtí zemědělci. ²⁶

«

Baalbek v Libanonu

Baalbek je městečko nacházející se ve východním Libanonu. Baalbecké terasy připomínají startovací plošiny. Nachází se tu gigantická plošina, která se skládá ze tří megalitů, z nichž každý je asi 40krát větší než megality nalezené ve Stonehenge. Sitchinovy překlady starověkých hliněných tabulek naznačují, že sloužila jako odpalovací plošina pro rakety. Baalbek byl založen ve 3. tisíciletí př. n. l., pro vybudování základů tohoto chrámu byly použity veliké kamenné kvádry. Některé mají rozměry 20 m na délku, jsou 4 m široké a 4 m vysoké. Nevyřešeným tajemstvím Baalbeku nadále zůstává gigantická hmota jednotlivých stavebních prvků. Podstavec Jupiterova chrámu sestává z doslova obřích kamenných bloků, přičemž jejich hmotnost se pohybuje okolo 500-800 tun. Jsou zde však i kvádry o více jak dvojnásobné hmotnosti a s délkou přesahující 20 metrů. Někteří vědci jsou názoru, že lidé ve starověku používali na tehdejší dobu nezvykle vyspělou techniku či že jim při stavbě těchto ohromných kolosů museli pomáhat návštěvníci z jiné planety. Dokonce se objevuje i teorie, že v minulosti existovali lidé – obři. Ve starých arabských rukopisech se hovoří o tom, že vládce Nimrod poslal obry, aby po potopě světa vybudovali město Baalbek. Graham Hancock je toho názoru, že tyto megality byly opracovány mnohem starší civilizací datovanou někam do doby před 12 000 lety. Římané pak už jen přišli ve své době k hotové platformě, na níž vybudovali svůj chrámový komplex. ²⁷

«

«

Tiwanaku, Bolívie (psáno také Tiahuanaco)

To je nejstarší stavba v Jižní Americe, nachází se tam starobylé megalitické město, na okraji jezera Titicaca v Bolívii, které sloužilo jako přístav. I zde jsou megalitické památky, ve kterých jsou kameny na míru tesány tak přesně, aby do sebe zapadaly, technologií, jaké se v tuto chvíli jen stěží můžeme vyrovnat. Podle většiny verzí andských legend je Tiwanaku označováno jako místo, kde se velký Viracocha po velké potopě opět zjevil a stvořil život. Zde byl předkům Inků svěřen zlatý prut, pomocí kterého založili svou civilizaci v Andách. Jsou zde také astronomické souřadnice. Stavby, stejně jako geologické důkazy naznačují, že bylo v provozu již kolem roku 15 000 př. n. l. ²⁸ Rozkládá se tam pyramida Akapana a chrám, ve kterém stojí dvě stély, na jedné z nich je vytesána postava vousatého muže, která nemá podobu indiánů. Obvodové stěny jsou lemovány desítkami hlav s vyvalenýma očima. Některé mají na hlavách ještě přilby, nápadně podobné helmám kosmonautů.

«

«

Göbekli Tepe, Turecko

Uvedu ještě chrámový komplex na jihovýchodě Turecka – Göbekli Tepe. Stavba se datuje do konce poslední doby ledové (před 12 000 lety) a „kupodivu“ žádná z civilizací paleolitického období neměla odpovídající technologii ani dovednosti k vytvoření struktury této úrovně složitosti. ²⁹

»

«

Zde také příklad z Indie – tzv. Bhimova pec – megalitický objekt respektive monolity – pozn. red.:

«

Pevnost nebo původně městečko na Srí Lance – Sigiriya; v čase 4:06 obrovské tlapy, oficiálně údajně lví, avšak, upřímně řečeno, spíše vypadají jako drápy drakoniánů nebo draků, kteří mívají někteří jen 3 drápy na nohou – pozn. red.:

«

Příklady UMĚLECKÝCH ARTEFAKTŮ:

Ponechejme nyní stranou (vzhledem k omezené délce této seminární práce) egyptské pyramidy v Gíze se Sfingou či pyramidy v Bosně a mnoho dalších, s jejich oficiálně sporným datem zhotovení, i to, kdo je postavil, jakou technologií atd., ty popsali přede mnou jiní a mnohem lépe. Soustředím svůj zájem na něco jiného, o čem se mnoho neví. Pohleďme na umělecké artefakty.

Abydos, Egypt

Abydos ³⁰ je archeologická lokalita v Egyptě na západním břehu Nilu. Jedná se o tzv. národní hřbitov starověkých Egypťanů, jedno z nejvýznamnějších náboženských center starověkého Egypta. Zde stojí chrám Setiho I. Uvnitř lze nalézt podivné hieroglyfy. Jde o sadu vyobrazení, která jsou více než podobná helikoptéře, letadlu, ponorce, tanku, tedy moderní technologii dneška, avšak jejich stáří se odhaduje kolem 1290 let př. n. l. Může to být jasný důkaz, že v té době tu zasáhla nějaká vyspělá civilizace, která tuto technologii vlastnila. Oficiální věda také přichází se svým vysvětlením, jak se tam tyto kresby/rytiny vzaly, a co měly představovat: „Tvrzení o prastarých astronautech egyptologové odmítají a tvrdí, že tento výtvor vznikl retušováním starších reliéfů. Takže např. vrtulník vznikl z původního hieroglyfu pro luk a pozdějších hieroglyfů bijící paže a kombinace znaků křepelčích kuřat s paží.“ Možná až příliš krkolomné vysvětlení.

«

«

Zlatý průvod/procesí faraonů z roku 2021 v Egyptě:

«

Jeskyně Niaux Arts

V oblasti Les Cabrerets ve Francii (východně od Bordeaux) se nachází v jeskyni Niaux Arts obrovský diagram, paleolitický obraz vesmírné lodi, který je starý kolem 13 000 -10 000 př. n. l. ³¹

«

Jeskyně Valcamonica (Val Camonica), Itálie

Jde o odlehlou přírodní oblasti v Itálii. Právě v této jeskyni Valcamonica najdeme jednu z největších sbírek prehistorických jeskynních maleb na světě. Celkem na zdech jeskyně najdeme přes 140 000 symbolů a obrázků, které zachycují scény z života tehdejších lidí. Některé se datují až na 10 000 let př. n. l. ³² Postavy nápadně připomínají humanoidy s nějakou svatozáří či helmami.

«

«

Skalní kresba v Tassili, Alžírsko

Kresbu poprvé našla v roce 1933 skupina francouzských koloniálních vojáků, která pronikla na náhorní planinu Tassili na jihovýchodě Alžírska. Mezi skalními stěnami narazili na řadu kreseb zvířat, jako jsou žirafy, sloni, nosorožci aj., ovšem, taková zvířata už na tom místě dávno nežila. Dále se objevily kresby bytostí podobajících se člověku.

«

V roce 1956 se do těchto míst vypravil se svou expedicí známý expert Henri Lhote z pařížského Antropologického muzea. Proto, že byla známá kresba v uvozovkách „kosmonauta“ nakreslena na zakřivené stěně, zůstala dlouho neobjevena. Výška kresby dosahuje asi šesti metrů. Navíc, byla umístěna pod skalním převisem, takže hlava postavy byla zobrazena na jeho stropě. Spodní část postavy již byla poněkud poškozena. Na první pohled je zřejmé, že kresba nezobrazuje normální lidskou hlavu, ale spíše nějaký skafandr s průduchy a průzory. Tedy buď oblek potápěče, nebo kosmonauta. Henri Lhote tuto postavu pojmenoval „Velký marťanský bůh“, stáří 8 000-10 000 let. ³³

«

Nástěnná malba ze Segešváru, Rumunsko

Badatelská organizace UFO v Izraeli (EURA) poslala zprávu, která se týká nástěnné malby v kostele ze 14. století v Rumunsku v Segešváru (tj. Sighisoara), jež možná vyobrazuje UFO. Kresba je podobná objektům vídaným na malbách a mincích ze 4. až 17. století. Fotografii malby obdrželi od Cataliny Borta. Borta vyfotila malbu, když navštívila Biserica Manastirii neboli klášter dominikánské církve ve městě Sighisoara. Popisek v němčině, který říká: „Israel hoffe auf den HERRN“, což v překladu znamená: „Izrael doufá/věří v Pána“. Organizace EURA vysvětluje, že je to citace z bible (Žalmy/ c. 130 v. 7) o vzestupu. ³⁴

«

«

Florencie, Itálie

„Panna Marie se svatým Jezulátkem.“ Obraz vznikl mezi lety 1406-1469 ve Florencii. ³⁵ Autorství se nepodařilo přesně zjistit, ale míní se, že mohlo jít o školu Fra Filippa Lippi z Florencie. Na první pohled na obraze není nic tak zvláštního, dokud svou pozornost nezaměříte na detail vzadu nad hlavou Marie. Je tam vyobrazen člověk, který pozoruje zvláštní zářící objekt, jenž rozhodně nevypadá jako slunce. Je zajímavé, jaké umělec vynaložil úsilí na tak malý detail, aby nakreslil čáry – nebo snad paprsky – vycházející z objektu. Pravděpodobně tím chtěl demonstrovat nějaký druh energetického pole, jež z něj vyzařuje. Pod ním je muž se psem, jak na objekt zírají a muž si kryje zrak před „září“. Umělec patrně namaloval to, co viděl, a tak tento jev zaznamenal navěky.

    

«

Florencie, Itálie

„Oslava eucharistie“. Renesanční obraz od malíře Bonaventury Salimbeniho z roku 1595, jenž je uložen v kostele svatého Petra v Montalcino ³⁶, jižně od Florencie. Tento obraz je dost známý a na jeho kopie narazíte na mnoha místech. Jedním z nich je i Boží chrám v Jeruzalémě. Na svaté mši je vyobrazena Svatá trojice: Bůh (otec) a syn (Ježíš), nad nimi holubice, znázorňující Ducha svatého. Pod nimi jsou lidé s čepicí podobnou papežské, někteří badatelé se domnívají, že jde o papeže Klementa VII. Rychle si všimnete, že otec a syn se drží podivné „kovové“ koule, z níž vyčnívají dvě „antény“. Na kouli jsou patrny vertikální i horizontální linie (snad rovnoběžky a poledníky?). Co to vyčnívá za „objektiv“ či „čočku“ na spodní části koule? Co přimělo malíře nakreslit svatou trojici takto podivným způsobem? Na 16. století to vypadá skutečně velmi mechanicky!

«

«

Národní galerie v Londýně

Zvěstování svatého Emidia. Jeho autorem byl Carlo Crivelli, jenž pocházel z Benátek. ³⁷ Dílo vzniklo mezi lety 1430-1495. Zarazí nás podivný objekt vznášející se na nebi vydávající úzký (laserový?) paprsek, který dopadá přímo na hlavu panny Marie. U objektu jsou bílé holubice, opět znázorňující Ducha svatého. Můžeme se tedy oprávněně ptát: co se snažil autor na kresbě znázornit?

«

Muzeum Cambridge

Křest Krista. Tento obraz se nachází ve Fitzwilliamském muzeu v Cambridgi ve Velké Británii. ³⁸ Pochází z roku 1710 a nakreslil jej holandský malíř Aert de Gelder. Nepřehlédnete opět známý podivný diskovitý objekt na nebi, ze kterého vycházejí paprsky dopadající na osvětlenou scénu křtu Ježíše Krista Janem Křtitelem. V bibli se k této pasáži dočteme: „A Ježíš, když byl pokřtěn, vystoupil ihned z vody a hle! Nebesa se nad ním otevřela a on uviděl božího ducha, klesající holubici a světlo nad svou hlavou.“ Matouš 3:16.

«

Přerov, Česká republika

Ve vesnici Přestavlky, byl na půdě jednoho domu nalezen obraz z místní kaple zámku – kolem roku 1930. Obraz „Panna Marie s jezulátkem“ pochází pravděpodobně z kláštera seleziánů. Nejmenovaný profesor z brněnských Dějin umění řekl, že malba kovového předmětu ve tvaru talíře nad hlavou Marie, neví, jak se tam vzala a co měla znázorňovat. Co se týče stáří obrazu, odpověď je nejasná. Podle stylu a reálií na obraze se dá usuzovat na 18. či 19. století. ³⁹

«

Závěr

Nástěnných maleb, obrazů, tapisérií, sošek či podobných uměleckých předmětů, tzv. oopartů, existuje na stovky – a není možné se všem věnovat. Ukázali jsme si, že často konvenční teorie hlavního proudu vědy neposkytuje v mnoha případech přesvědčivá vysvětlení ohledně zcela základních otázek života lidstva, jeho původu a existence. Dosavadní známá a přijatá vysvětlení, zakotvená ve školních dějepisech, častokrát neobstojí, pokud se soustředíte na slabá místa dějin lidstva. Teologická vysvětlení se nezabývají nestandardními detaily obrazů, ale spíše vykládají výjev maleb symbolicky. Avšak všímavým badatelům nemohou uniknout podivné „technologické“ prvky na různých obrazech, jež nekonvenují s dobou, kdy byl obraz vytvořen. Takové věci by tam neměly být! Ale ony tam jsou! Znamená to, lidově řečeno, že „tady něco zatraceně nehraje“.

Stáli jsme před otázkou, zda se podílela na vývoji lidstva mimozemská přítomnost, nebo zda jsou zmíněné anomálie či archeologická naleziště s nevysvětlitelnými technologiemi stavění jen přirozeným vývojem člověka, do jehož dějin nikdo nezasáhl. Představil jsem artefakty, autory a výzkumníky, kteří se specializují na „překlad“ nebo interpretaci archeologických důkazů o historické přítomnosti mimozemských civilizací mimo hlavní proud akademické obce. Tito badatelé obvykle vytvářejí vysoce kvalitní díla, která stále vyvolávají šok mezi archeology hlavního proudu, tedy typu archeologie, která viditelně manipuluje s nalezenými důkazy a filtruje vědomosti. Zde bych si rád vypůjčil slova Manuela Lamiroye z lekce č. 12 kurzu Xenologie Institutu exopolitiky – Exo-110 (jaro 2022):

„Mimozemské vysvětlení, které zpochybňuje současné teorie, je odmítnuto jako méně pravděpodobné, přičemž ono ‚méně pravděpodobné‘ je založeno výhradně na tom, že nezapadá do současných teorií. … Dochází k tomu, že z dostupných vysvětlení je vybráno takové, které podporuje požadovaný závěr, který je a priori předpokládán jako správný.“ ⁴⁰

«

Exopolitika celkově z důvodů subjektivity, jež obklopuje tyto debaty o archeologických důkazech starověké přítomnosti mimozemských civilizací, přiřazuje této kategorii (archeologické nálezy) hodnocení slabý-střední (slabý až středně silný důkaz).

Ufologie jako nedostatečný nástroj pro vyhodnocování UFO

«

Při bádání, zda do evoluce člověka zasáhla mimozemská civilizace, je také možné se opřít o odborníky na dálkové nazírání nebo prostudovat věštce aj. typu Edgar Cayce, Rudolf Steiner, Helena Blavatska a další; nebo odborníky na studium indických pyramid (hora/pyramida Kailás), vědce se širokým obzorem typu Ernsta Muldaševa atp. ⁴¹

I když výše zmíněné souvztažnosti stále více naznačují, že v historii lidského vývoje zasáhla/ly mimozemské civilizace, stále zůstává mnoho otázek. Např. Egyptské pyramidy v Gíze jsou celosvětovým příkladem toho, jak starověké národy dokonale znaly kosmologii a orientovaly jejich polohu na souhvězdí Orion. Jak před zhruba 5 000 lety tohle ti lidé znali a proč si tyto znalosti nepřevedli do současnosti? Kdo jim je pomáhal stavět? Někteří egyptští bohové a bohyně jsou často vyobrazeni s hlavou zvířete. Anubis – muž se šakalí hlavou, Aker – lví hlava, Am-Heh – psí hlava, Aš – hlava jestřába/supa, Sobek – hlava krokodýla, Hor – sokolí hlava. ⁴² Akademická obec říká, že jde o symboly podle funkce jednotlivého boha a že Egypťané uctívali jako bohy zvířata, resp. různé fantaskní bytosti, které byly směsí zvířat a lidí. Opravdu?

Egyptské náboženství je komplikované. Zvláštností je přísné oddělení božího světa a světa lidí. Proč? Někdo si lidstvo podrobil? Bez rekonstrukce své dávné minulosti to nezjistíme.

Jsme zmateni a ohromeni úžasnými výdobytky těch zcela prvních civilizací, které nalézáme v písku Egypta, půdě úrodné Mezopotámie (Asýrie, Babylonie, Sumer), ve vysokých horách Peru a džunglích Mexika, v údolích řeky Indu a na pláních střední Číny. Někdo se domnívá, že doba objevů již skončila. Nikoli, samotná historie lidstva zůstává záhadou.

Text: Karel Rašín – 6. května 2022

© 2022 Karel Rašín

Redakce: D. Rašínová – 29. července 2022

Článek otevřen: 11. listopadu 2022

«

Odkazy na zdroje (Endnotes):

1) Oxford dictionary: https://www.oxfordlearnersdictionaries.com/definition/english/archeology?q=Archeology

2) Slovník Merriam-Webster: https://www.merriam-webster.com/dictionary/archeology

3) Lamiroy, Manuel, Lic. Juris: https://exopoliticsinstitute.org/advisory-board-research-and-education/#Lamiroy

4) Encyklopedie Britannica: https://www.merriam-webster.com/dictionary/archeology

5) Wikipedia: https://cs.wikipedia.org/wiki/Archeologie

6) Wikipedia, Forbidden archeology: https://en.wikipedia.org/wiki/Forbidden_Archeology

7) Xenoarcheology: https://wikijii.com/wiki/Xenoarchaeology

8) Freitas jr., Robert A., „Xenoarchaeology“ in Xenology, kapitola 3.1, www.bibliotecapleyades.net/vida_alien/xenology/03.0.htm

9) Wikipedia: artifact, https://en.wikipedia.org/wiki/Artifact

10) Wikipedia: reverse engineering, https://en.wikipedia.org/wiki/Reverse_engineering

11) Wikipedia: ekofakt, https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekofakt

12) Wikipedie: Out of place artifact (OOPART), https://en.wikipedia.org/wiki/Out-of-place_artifact

13) Fitzpatrick-Matthews, Keith, http://www.badarchaeology.com/out-of-place-artefacts/

14) Biglino, Mauro, Přišel Bůh z vesmíru?, Práh, 2013;

https://www.famigliafideus.com/wp-content/uploads/2017/12/GLI-DEI-CHE-GIUNSERO-DALLO-SPAZIO-Mauro-Biglino.pdf

15) Sitchin, Zecharia, Dvanáctá planeta (The 12th Planet), Dobra, 2006;

https://ia801600.us.archive.org/13/items/B-001-000-340/B-001-000-340.pdf

16) Quetzalcoatl, https://enigmaplus.cz/tajemny-buh-quetzalcoatl-ucitel-lidstva-ktery-zapricinil-pad-azteku/

17) The Corn, https://btet.ru/cs/where-to-relax/strannaya-arheologiya-zagadochnye-artefakty-drevnih/

18) Dona, Klaus; a Habeck, Reinhard, Zakázáná archeologie, Dialog, 2008;

https://www.databazeknih.cz/knihy/zakazana-archeologie-51374

19) Cremo, Michael A.; a Thompson, Richard L., Skrytá historie lidstva, Volvox Globator, 2001;

https://www.databazeknih.cz/knihy/skryta-historie-lidstva-58953

20) von Däniken, Erich, Vzpomínky na budoucnost, např. Knižní klub, Dialog, 2008;

https://www.databazeknih.cz/knihy/vzpominky-na-budoucnost-15698

21) Cuzco v Peru, Wikipedia, https://cs.wikipedia.org/wiki/Sacsayhuam%C3%A1n

22) Linie Nazca v Peru, https://www.radynacestu.cz/magazin/nazca/

23) Pavouk v Nazca, https://www.novinky.cz/cestovani/exotika-a-amerika/clanek/kdo-stoji-za-tajemnymi-obrazci-na-planine-nazca-o-vysvetleni-se-pokousi-rada-teorii-19097

24) Velikonoční ostrov, https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/velikonocni-ostrov-rapa-nui-sochy-moai-vyzkum-teroie-lipo-zdroj-pitna-voda.A190121_131053_kolem-sveta_taj

25) Pavel, Pavel, Ing., https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Pavel

26) Wikipedia: Stonehenge, https://en.wikipedia.org/wiki/Stonehenge

27) Baalbek, Libanon, https://cs.wikipedia.org/wiki/Baalbek

28) Tiwanaku, Bolívie, https://cs.wikipedia.org/wiki/Tiwanaku

29) Göbekli Tepe, Turecko: https://btet.ru/cs/where-to-relax/strannaya-arheologiya-zagadochnye-artefakty-drevnih/

30) Abydos, Egypt, https://cs.wikipedia.org/wiki/Abydsk%C3%A9_hieroglyfy

31) Jeskyně Niaux Arts, https://mysteriesrunsolved.com/cs/2020/07/mysterious-ancient-arts.html

32) Jeskyně Valcamonica, Itálie, https://enigmaplus.cz/zachytily-malby-v-jeskyni-valcamonica-navstevniky-odjinud/

33) Tassilie, Alžírsko, https://enigmaplus.cz/zahada-velkeho-martanskeho-boha/

34) Segešvár, Rumunsko, https://www.exopolitika.cz/na-stare-nastenne-malbe-v-rumunsku-objeveno-mozna-ufo/971

35) Florencie, Itálie, https://www.historicmysteries.com/madonna-with-saint-giovannino/

36) Florencie, Itálie, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Glorification_of_the_Eucharist_-_Salimbeni.JPG

37) Muzeum Cambridge, https://en.wikipedia.org/wiki/The_Annunciation,_with_Saint_Emidius

38) Obraz: Křest Krista (The Baptism of Christ), https://artuk.org/discover/artworks/baptism-of-christ-5363

39) Přerov, Česká republika: https://www.exopolitika.cz/co-skryva-zahadny-obraz-z-moravy/1030

40) Lamiroy, Manuel, Institut exopolitiky (Exopolitics Institute); https://exopoliticsinstitute.org/certifications/schedule/), kurz Exo-110 (Úvod do xenologie), jaro 2022, lekce č. 12 (Písemná přednáška o xenologii č. 12 v angličtině), str. 10;

http://learn.exopoliticssouthafrica.org/Introduction-to-Xenology.html

41) Muldašev, Ernst, Neuvěřitelné výsledky vědecké himálajské expedice, Univerzum s.r.o., 2003 (originál: Aif-Print, Moskva, 1999)

42) Egyptští bohové, https://cs.wikipedia.org/wiki/Egyptsk%C3%A9_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD