EBE – mimozemská biologická entita

EBE – mimozemská biologická entita

 

Nedávno zesnulý plukovník Philip Corso, autor knihy „The Day After Roswell“ píše, že měl možnost nahlédnout do pitevního protokolu neznámé bytosti, který byl pohřben hluboko v archivech týkajících se Roswellu  – v Pentagonu v roce 1961. Později byl Corso jeden z mála lidí v armádě, který měl přístup k úředním spisům týkajících se havárie UFO v Roswellu z roku 1947.

 

Roswell a UFO (pohon)

  

Corso vysvětloval, že šéf vědeckého výzkumu Herman Oberte, který zkoumal pohon odtaženého vraku, mu sdělil, že loď neměla motor. Neměla žádný typ tradičního raketového pohonu, ani atomový nebo tryskový. Místo toho, to vypadalo, že loď zužitkovává elektromagnetickou energii, kterou sama získává z prostoru. Elektromagnetické pole se vytváří kolem lodi, je de facto vestavěno v lodi a samo se doplňuje „atomizací“ struktury vesmírného prostoru. O motoru vojáci tvrdí, že byl téměř jako recyklační přístroj, který je spojen nějakým „channelingem“, nebo dokáže přesměrovat pozadí elektromagnetické energie, jež prostupuje vesmír a tvoří vlnovou strukturu kolem lodi, čímž jí umožňuje pohyb a navigaci bezpotřebného paliva. Plášť lodi i těsný oblek na tělech bytostí byl z materiálu, který byl rovněž „atomizován“, což je seřazení atomů za sebou. Tím se vytvoří druh husté struktury, něco jako pavoučí vlákna, což poskytuje lodi nejen významnou sílu, ale také minimální odpor. Tato struktura se totiž sama obalí kolem lodi tak, že je schopna reagovat na elektromagnetismus kolem ní. To je způsob, jakým tradiční pozemské prvky vůbec nemohou fungovat.

Když se loď bleskurychle dopraví skrze prostor a naši atmosféru, seřazení atomů na povrchu lodi a i vysoká hustota struktury poskytne lodi druh průhlednosti, která ji na určitou dobu učiní třpytící se nebo lesknoucí. Corso říká: „Atomicky seřazený povrch UFO má elektromagnetický náboj, čímž se vytvoří elektrodynamická síla, která poskytuje lodi pohyb. Poklesy či zvyšování rychlosti doplňuje tak sama ze sebe, dokud loď nedosáhne obrovské rychlosti, která značně převyšuje rychlost světla. Gravitační vlny pak procházejí přímo tímto štítem.“

Na lodi nebyly žádné švy. Corso říká, že „nebyly nikde patrny žádné spojovací linie, nýty nebo svařovací pruhy. Totéž bylo i na povrchu těl bytostí. Stříbrné prameny vláken držely velkou silou pospolu stejným způsobem, jako držel povrch lodi.“ Bylo to jako by loď držela pohromadě sama nějakou formou elektromagnetické energie. Zdá se, že tato pole jsou spojena dohromady tavením atomů a molekul, čímž nevznikly žádné švy a vznikla jednolitá entita. Vojenští inženýři podle Corsa uvažovali, že tajemství ohromné rychlosti a vesmírného pohonu by mohlo být založeno na plazmě přilehlé k lodi, která vyrábí výboj nebo zdvih a změny směru. Magnetické pole nebo plazma kolem lodi vede k záření a ke změnám v barvě při nabírání rychlosti. Je to typ elektromagnetického pulzního pohonného systému.

 

Spojení lodi a neznámých bytostí

 

Vědci studující tuto kosmickou loď se domnívají, že mezi piloty a jejich lodí byla vzájemná součinnost. To zní stejně neuvěřitelně jako kdysi živočišný magnetismus. Jde o symbiózu mezi pilotem a lodí na bázi biologicko-mechanické nebo elektronické. Pohlíží na takové spojení jako na formu digitální elektroniky, ve které byl tok elektromagnetické energie neurologicky spojen s EBE a jejich lodí. Jako by se mozek pilotů začlenil do elektromagnetických vln vyráběných kolem lodi. Bytosti také měly kolem hlav pásky, které měly patrně schopnost manipulovat s rozdílnými elektromagnetickými poli skrze telepatické mozkové vlny a kromě toho také skrze bříška prstů, kde byly „přísavky“, kterými byly spojeny s lodí a kterými mohli řídit manévry lodí.

Elektromagnetické vlny by se také mohly projevit „rozházením“ barev kolem hranic lodi, což by mohlo vysvětlit nesčetná pozorování UFO doprovázená záblesky barevných světel.

Corso byl přesvědčen, že EBE byly specificky navrženy pro cesty vesmírem. Totiž i při relativně krátkých pozemských cestách zažívali astronauti ztrátu tělesné hmoty, poškození imunitního systému, zhoršení zažívacích funkcí a vyčerpanost. Naše vlastní klonovací experimenty ukázaly, že je teoreticky možné geneticky zkonstruovat „dokonalého“ vesmírného cestovatele. Tohle by mohlo být to, co dělají mimozemské bytosti po tisíce let, ne-li po milióny. Ovšem, abychom mohli cestovat na dlouhé vzdálenosti vesmírem, museli bychom být více než jen lidé.

 

Pitva 

Corso říká, že měl možnost číst zprávy o pitvě z nemocnice Waltera Reeda a že roswellští EBE byly bytosti jak klonované, tak specificky vyrobené pro vesmírné cesty, protože jejich systémy se zdají být dokonale adaptované nejen na dlouhé cesty při nulové gravitaci a vysoké kosmické radiaci, ale také na spojení s lodí samotnou.

Podle Corsa mozek EBE měl dvě části „podobné počítači“ a dvě části „normální“.

Např. mozek byl elektromagneticky spojen se systémem lodi prostřednictvím silikonových implantátů v jeho lalůčcích. Tyto mozkové laloky měly to, co vojenští lékaři popisovali jako vnější ohyby podobné elektromagnetickým ohybům kolem magnetického jádra používané ke zvýšení elektromagnetického záření. Vojenští patologové nebyli nikdy schopni změřit jakékoli vyzařování, protože EBE byly mrtvé a jejich mozková činnost ustala. Mozek měl čtyři lalůčky, ze kterých první lalok byl největší. Z jeho velikosti Corso usuzoval, že tento lalok se nechoval pouze jako „hlavní“, ale spíše jako samostatný mozek lodi a byl inteligentní částí designu objektu. Lalok druhý se zřejmě choval jako pomocná zásobárna laloku prvního. Možná obsahoval programové instrukce, navigační údaje a ochranu před nevyhodnocenými údaji, aby nenastal problém. Jako kdyby byl tento lalok primitivní lidský mozek disponující běžnými výpadky a pudovými reakcemi pro případnou záchranu lodi.

Třetí lalok byl podobný lidskému mozku, řídil životně důležité funkce jako jsou srdce, plíce a svaly. Byl schopen redukovat energetické požadavky těchto biologických funkcí na dlouhé cesty. Čtvrtý lalok řídil doprovodné systémy svalů a dovoloval nezávislé akce snad pro průzkumné mise na vzdálené planety.

EBE nosily pásky kolem hlavy, které zesilovaly mozkové vlny pro telepatickou komunikaci, jež jim pomáhala v biologických operacích lodi. Trubičkovité přísavky na konečcích prstů měly patrně také vztah ke spojení s lodí. Corso popisuje, že v protokolech byly zprávy o tom, že konečky prstů měly na 80 000 bodů. Zdá se, že touto cestou vysílaly EBE řídící instrukce do lodního navigačního systému přímo z mozku a konečků prstů.

Srdce a plíce: Bytosti měly jednoduché plíce a ve srovnání s člověkem značně přerostlé srdce. Lékaři se domnívali, že plíce uchovávaly velké množství elektromagnetické energie lodi na dlouhé cesty, která se periodicky obnovovala lodním generátorem. Srdce patrně pumpovalo elektromagnetickou energii do buněčné struktury v těle EBE, ale sloužilo asi také jako uchovávající zařízení energie pro dlouhé vzdálenosti, něco jako baterie.

Uši: EBE měly malé, téměř neexistující uši. S největší pravděpodobností neměly potřebu šířit zvukové vlny, protože komunikovaly telepaticky a nemluvily.

Nos: S tím je to obdobné. Měly velmi malý nos, protože atmosféra uvnitř lodi neměla být vysoce koncentrovaná. Kromě toho lékaři nemohli rozlišit, jak fungoval čichový orgán. Zdálo se, že čich nebyl důležitým smyslem a asi sloužil pouze za účelem mimořádného poplachu. Planetární atmosféra obsahovala zřejmě všechny potřebné elementy, a proto se na jejich tělech nevytvořily žádné výčnělky, takže byly nozdry malé a vcelku ploché.

Ústa: EBE měly pouze štěrbinu místo úst a nebyl v nich žádný spojovací průchod pro potravu nebo vodu. Neexistoval zažívací systém, takže zcela chyběl i aparát na zpracování potravy uvnitř úst. Chyběly i zuby. EBE nepoužívaly řeč, proto chyběl i jazyk a hlasivky.

Oči: Vypadaly teleskopicky a měly střední čočky, které se staly světelnými kolektory.

Tyto střední oči neboli třetí víčko, byly základem pro to, co známe pod termínem „noční vidění“. Právě proto se velká čočka zdála černá. Podle Corsa, generál Trudeau jej instruoval, aby povzbudil vědce v laboratořích, kde se zkoumalo noční vidění u Fort Belvoir, aby používali biologické technologie světelného kolektoru třetího víčka jako modelu pro brýle pro noční vidění.

Kůže: Corso říká, že pokožka EBE, stejně jako vnější potah lodi, se vine kolem bytostí ve struktuře podobné pavoučí síti. Hovoří o technologii „atomizace“, která propůjčuje této vrstvě extrémní tahovou sílu a odolnost na tlak. Chrání také před kosmickým zářením, extrémním žárem nebo chladem.

Plukovník Philip Corso prodělal vynikající kariéru jako důstojník vojenského zpravodajství, byl také zapojen do tajného projektu, který měl zavádět mimozemské technologie do privátního sektoru.  

 

Zpracoval: Karel Rašín

 

Poprvé zveřejněno 16.03. 2012 na webu www.exopolitika.