Znovuzrození alchymie
Co bylo, bude obnoveno. Co bylo zhotoveno a zničeno, bude znovu vyrobeno; neboť není nic nového pod sluncem. Ecclesiastes 1: 9
Víme, že nic nevíme, nebo jsme jen obětí kolektivní amnesie?
Zajímali jste se někdy zda lze vědecky dokázat existenci duchovní části lidské bytosti, přestože vnitřně víte, že váš duch je součástí vaší fyzické reality? Mnoho vědců se úsilovně snaží zjistit existenci souvislosti mezi duchem a tělem, ale jejich důkazy jsou nepřímé a nepřesvědčivé pro svoji malou průkaznou hodnotu. Celý náš problém, ale i problém všech materialistických věd, má počátek v naší představě a podstatě a struktuře hmoty. Materialističtí filosofové nám vnutili obraz světa založeného na atomech, neutronech a elektricky nabitých částicích. Hmotnost atomu určuje v podstatě počet neutronů v jádře, jenže první logický kotrmelec utrpíme v okamžiku kdy budeme chtít přímo v jádře spočítat kolik neutronů se tam v daném okamžiku skutečně nachází. Kupodivu nezjistíme nic, protože jednak spolehlivě funguje Heisenbergův “princip neurčitosti”, jednak v jádře žádný definovatelný neutron nenalezneme, je tam pouze energie, která se ale chová dost podivně. Některé její aspekty lze pozorovat, jiné se co chvíli mění, další se jakoby se schovávaly za stěží průsvitnou stěnu reality a tak je spíše jen tušíme. Jenže tento bizarní problém má řešení, ale toto řešení leží mimo všechny naše současné zkušenosti a je rovněž nanejvýš bizarní. Filosofové starých pokolení již pred mnoha tisíci lety toto řešení znali, došli k poznání, že i ta nejmenší částečka hmoty, stejně jako člověk a makrokosmos, existuje současně v prostoru tvořeném několika dimenzemi a jedině z té nejvyšší dimenze lze “vše vidět a chápat”. Částice hmoty řídící se přírodními zákony se chovají přirozeně, leč vědomí člověka ovlivněné všelijakými pochybnými náboženskými či mocenskými ideologiemi je již tak zdeformované, že reálný svět nevnímá v jeho skutečné projekci, ale jen jako vykonstruovanou realitu umělého hologramu. Vědecká fyzika náš učí, že podle tří termodynamických zákonů, nelze zkonstruovat “perpetum mobile”. Jenže prokazatelně nejméně deset vynálezců, kteří o existenci termodynamických zákonů čirou náhodou nic nevěděli, zkonstruovali a dlouhou dobu udržovali v chodu jejich deset verzí “perpetua mobile”. Vědci se, jako obvykle, zmohli jen na posměch. Jedním z posledních případů je Thomas Beardenův stacionární MEG generátor (Motionless Electromagnetic Generator-US.Patent 6,362.718), který nemá žádný vnější zdroj energie, jen využívá onu tolik diskutovanou “energie vakua”.

200604221705_meggeneratorbyt_bearden-megtitl
Na hmotné částice (atomy) je tedy nutno hledět jako na ojekty nacházející se současně v několika (přinejmenším v šesti) dimenzích, přičemž v každé dimenzi se projevují jinými aspekty. Je velkým problémem vědecky prokázat existenci hmotné substance, mající současně duchovní i hmotné vlastnosti, která jsou navzájem propojeny. Lze toho dosáhnout pouze tehdy, pokud naše vědomí vstoupí do některé z vyšších úrovní (dimenzí) a jedním z nástrojů je substance stojící na hranici fyzického a duchovního světa. Tato substance má mnoho jmen, nejčastěji je označována jako “Quinta essentia” (Kvintesence, pátá forma hmoty, Babylonský drak atd.). Quinta essentija je produktem alchymického “Velkého díla” a je to neobyčejně podivná substance, která je a není hmotou, je a není energií, je jakýmsi katalyzátorem který má schopnost měnit energii ve hmotu a hmotu v energii. Staří říkají, že tato substance leží v nejvyšší oktávě stvořeného světa a je nejdokonalejší projekcí aktu tvoření. Leč existují i nižší formy této substance, tedy hmoty nacházející se v nižších oktávách stvořeného světa, kterým alchymisté říkají “nezralý Babylonský drak”. Mají různý fyzikální vzhled (prach, sklovina, olej atd.), různou barvu (černou, bílou, oranžově červenou, žlutou, šedou a nachovou), účinkují rozličným způsobem a lze je získaz během poslední fáze Velkého díla, protože v poměrně čisté formě sublimují na stěnách používané nádoby (alchymické vejce).

Starobylé alchymické manuskripty často hovoří o těchto podivuhodných substancích, které byly známy pod jmény : Soma, Amrta Kalaša, Bílé prachové zlato, MFKZT, Fontána mládí, Shem-an-na, Kámen mudrců, Star Fire (Hvězdný oheň), Ohnivý prach, Huan Tan, Pokrm bohů, Elixír života (mládí), Univerzální lék, Ambrosie, Nektar nesmrtelnosti, Jedlé zlato bohů atd. Současná materialistická věda (chemie, fyzika, medicina, biologie, geologie atd.) vůbec nepřipouští možnost existence takových substancí a také většina profesionálních historiků tyto odkazy odmítá jako údajné zmatené vidiny provázející používání psychedelických substancí rostlinného původu. Sami odpůrci sice téměř nic nevědí o tom co odmítají, přesto jejich pseudoargumenty jim postačují k obnovení klidu svého vědeckého zátiší.

Jenže staří alchymisté vesměs bývali velmi přesní když hovořili o substancích příbuzných takovým vzácným kovům, jako jsou kovy platinové skupiny, zlato a stříbro. Hinduističtí a tantričtí alchymisté vyráběli podle předpisů Ayurvedy (alchymie) bílou prachovou formu (projekci) rtuti stálou v ohni (Ohnivý kámen). Ve spisech tantrických alchymistu najdeme zmínky, že se tyto látky těžily kdysi na Zemi v hlubokých dolech, což svým objevem zřejmě potvrdil i David Hudson z Phoenixu v Arizoně.

Pohled do historie

Nejstarší psaný historický záznam o prachovém zlatu mfkzt hovoří o vlastnostech této substance pravděpodobně nejpodrobněji. Je to zřejmé z velmi přesných údajích obsažených v egyptských Pyramidových textech , což jsou posvátné záznamy zdobící stěny pyramidového hrobu faraona Unase u Saqqary z období páté dynastie.

Podle hebrejské tradice nechal Mojžíš rozdrtit zlaté tele, které Israelité začali opět uctívat během jeho pobytu na hoře Sianj. Velmi rozezlen jejich zradou, nechal kov telete “spálil v ohni” (kabalistický termín transmutace), rozdrtit na prach a každého Izraelitu donutil vypít hrnek směsi tohoto prachu s vodou. A ejhle, ze vzbouřeného davu vyhladovělých a žíznivých kočovníků se obratem stává opět zástup poslušných vyznavačů Jehovy. Ten bílý prach vzniklý “spálením” zlata musel mit tedy velmi podivný účinek.

200604221707_rytinafaraonasesostriseinazdibilekaplechramuvkarnaku

Na rytině vysekané na zdi Bílé kaple v Karnaku je zobrazen egyptský farao Sesôstris I. při rituální oběti shew bread (ovoce shew=mfkzt) nejvyššímu bohu Amunovi:

V roce 1450 založil Thutmose III. při chrámu v Karnaku bratrstvo metalurgických Mistrů, jemuž stála v čele 39 členná nejvyšší rada nazývaná Velké Bílé bratrství. Je to zaznamenáno na basreliéfu v karnackém chrámu. V sekci metalurgie je zobrazeno í mnoho artefaktů kuželovitého tvaru. K je připojeno vysvětlení, že tyto artefakty byly vyrobeny ze zlata a jsou nazývány bílý chléb bohů. Toto „metalurgice bratrstvo“ bylo faraonem pověřeno vyrábět substanci popisovanou skupinou souhlásek m-f-k-z-t, čtení této skupiny souhlásek se nedochovalo, můžete si zkoušet vkládat mezi souhlásky vhodné samohlásky a zkoušet svoji invenci. Mfkzt byl egyptskými kněžími obvykle formován do kónického tvaru a nazýván “ovoce schew”, nebo “potrava bohů”. O substanci mfkzt se zmiňuje i manuskript známý jako papirus Ani či Egyptská kniha mrtvých, což je papirusový svitek dlouhý asi 23m, pocházející z Théb (období 18. dynastie),

Starověký čínský alchymista Wei Po-yang popsal pravděpodobně tutéž substanci jako “pilulky nesmrtelnosti”, které lisoval ze substance Huan Tan (jedlé bílé prachové zlato), získané alchymickou projekcí ryzí rtuti. Po požití jediné dávky substance Huan Tan se údajně pokožka omladila, šedivé vlasy získaly původní barvu, navrátila se sexuální potence a narostly nové zuby. Starý muž se změní v mladíka a stará žena v dívku.

Artephius, pravděpodobně totožný s Apolloniem z Tyany, proslulý alchymista dvanáctého století, ve svém alchymistickém pojednání, nazvaném “Tajná kniha” (The Secret Book) tvrdí, že žil tisíce let od času svého narozenído současnosti, díky dobrotě mocného Boha, od něhož pochází tato báječná “kvintesence”, neboli “pátá bytnost” (Quinta essentia).

V řeckém bájesloví hrála důležitou roli substance zvaná „Ambrosia“, která podle tradice byla pokrmem bohů, bohyní a polobohů Olympanů, nejčastěji používaná při oslavách ve formě nápoje zvaného „nektar bohů“ (eau de ambrosie). Obě formy, ambrosie a nektar, se objeví v mýtech a historické literatuře jako skvělé cukroví zahánějící hlad a žízeň nesmrtelných obyvatele Mt. Olympu. Zatímco učenci si nejsou úplně jistí tím, co starověcí Řekové věděli o složení ambrosie (nebo její tekuté formy), byli přesvědčeni, že tyto mýtické substance měly nějaký vztah k moučníku, nebo k medu. Ambrósie byla více než jen skvělým pokrmem, v řeckých mýtech se nachází několik epizod ve kterých je ambrosie je používána bohy a bohyněmi jako balzám, propůjčující smrtelným lidem krásu a nesmrtelnost. V Homerově hymnu na Aphroditu, se bohyně připravuje pro nějaké vážné svádění s pomocí ambrosiového oleje, ve kterém se rovněž koupaly Gracie. Ambrosiový olej byl božsky sladký, vonný a dával nesmrtelnost bohům i smrtelným lidem. Ambrósie hrála důležitou roli v mnoha jiných mýtech. V jedné scéně Homérovy Iliady, použila mořská víla Thetis ambrosii a nektar k oživení mrtvého těla bojovníka Patrocluse. Ve stejném eposu, Zeus přikázal Apollonovi, aby pomazal ambrosií tělo dalšího padlého hrdiny Sarpedona. S tím by mohly souviset i tradice převzaté později do křesťanských rituálů jako akt „pomazání olejem“, prováděné jednak při instalaci krále, jednak u zemřelých.

Mystéria znovuzrození

Staré civilizace tyto substance používaly nejen jako ingredience prodlužující život vybraných osob, ale především jako nosný princip některých mystérií, ktera museli procházet králové, adepti na nejvyšší kněžské úřady a další vybrané osobnosti, než mohli převzít vysoké funkce pro něž byli vybráni. Všeobecně se jednalo o proces zasvěcení adepta do vyššího stavu vědomí během několikastupňových obřadů. V průběhu posledního stupně zasvěcení, kterému se říkalo „mystéria znovuzrození“, prošel adept nejen přestavbou svého těla na molekulární úrovni (obnovení původní matrice DNA), ale současně i přestavbou všech úrovní svého vědomí. Pokud měl adept příliš poškozenou a degenerovanou DNA, nebo se během předcházející etapy zasvěcení důsledně nezbavil negativní energie, v lepším případě zešílel, v horším případě zemřel. Adeptů, kteří neuspěli v závěrečné fázi zasvěcení byla prý až jedna pětina. Poslední a nejnáročnější stupeň mystérií se údaje prováděl v podzemní svatyni, kam nesměl neproniknout ani paprsek slunce, povolené bylo pouze světlo svíčky či olejové lampičky. Jednou ze zachovaných mystérijních svatyní je hypogeum Hal Safflieny na Maltě:

200604221708_hypogeumchramuhalsafflieninamalteTi, kdo mystéria znovuzrození úspěšně absolvovali byli titulování jako Mahátmové, Nesmrtelní Mistři , Znovuzrození a podobně.

Nejstarší mystérium bylo na Zemi přinesena dvěma duchovně pokročilými bytostmi jménem Ay a Tyia, pocházejícími ze sirianské rasy Katayy. Tato mysteria byla založena asi před 80.000 roky na dnes neexistujícím pacifickém kontinentu Mu (Elmurie) a vešla ve známost jako „mysteria IBEZ“.. Kde mystérii IBEZ prošlo úspěšně asi 1000 Mahátmů. Po zániku Elmurie se mystétijní škola rozdělila a vzniklo několik škol mystérií, které převzaly úlohu původních mysterií IBEZ, především to byla atlantská mystéria na ostrově Undal a mystérijní škola v Nagalandu. Asi 200 let před zánikem Atlantidy (cyklus Nimiru v roce 15.679 př.n.l.), byla atlantská škola přenesena Thothem do Egypta, kde bylo vybudováno rozsáhlé podzemní město a nad ním Velká pyramidu a Sfinga. Asi kolem roku 500 př.n.l. jedna větev této mystérijní školy přesídlila do oblasti Masada a Mahátmové zde založili Essenský gnostický řád, jehož členem byla i Ježíšova matka Marie a údajně i sám Ježíš. V pozdějším období byla egyptská mystéria prováděna především v egyptské Gíze (v podzemním chrámu Sfingy). Původní mystéria IBEZ byla posléze přizpůsobena místním zvyklostem jako na příklad : Eleusinská mystéria bohyně Demeter, Hermova mystéria, mysteria Isidy a Osirise a mnoho dalších, o nichž se lze více dočíst knihách J.Scheuflera:Mysteria tajných společností a rosikruciánská alchymie a J.Matouška: Gnose. Většina těchto mystérií byla založena na tom, že adept požíval ústy v několika etapách zvyšující se dávky “bílého jedlého zlata” (mfkzt). Helénští Řekové, kteří převzali princip egyptských mystérií členili “svatý výcvik adepta” k mahátmovství do tří etap: katharsis (očistění), myésis (zasvěcení) a epopteia (znovuzrození). Tento výcvik probíhal pod vedením zkušeného zasvěcence zvaného “mystagog” či “mentor”. Exiptské manuskripty se letmo zmiňovali, že se občas přihodilo, že faraon po požití mfkzt někdy zešílel. Nezasvěceným nebylo známo proč se tak děje a zasvěcení byli vázání přísnými pravidly mlčení. Teprve v roce 2000 obdržela Anna Hansen Hayesová (Ashayana Deane) channellingové informace o “Keylontické vědě” (obdoba starobylé “Posvátné geometrie”) ze zdroje známého jako Guardian Alliance, který je vázán úzce k sirianské rase Katayy. Informace o tomto mediu jsou sice dost rozporné, ale informace vztahující se k “bílému prachovému zlatu”, nelze jednoduše pominou, konečně posuďte sami. A. H. Hayesová uvádí následující :

“V roce 1998 já jsem obdržela od Guardian Alliance soubor dat o této substanci, který jsem neměla možnost publikovat.

Guardian Alliance upozorňuje, že „bílé prachové zlato“ a příbuzné substance, sice umožňují dosáhnout dočasného zlepšení tělesné kondice a získat zážitek duchovní expanze, ale současně narušují první 3 vlákna (strands) matrice DNA tím, že vytváří “molekulární zhutnění”. Substance přechodně oživí spící kódy ve vyšší úrovni vláken matrice DNA, vystřelená kvanta energie vyšší frekvence do matrice DNA pak otevřou dočasná “okna” do vyšší dimenze a současně povzbudí fyzické tělo. Ale emise kódů vyšší úrovně matrice způsobuje překrytí emise spodní úrovně matrice, čili jev označovaný jako ”overkill frekvence“. Vyšší frekvence začnou ničit přirozené krystalické uspořádání mřížky skalárních vln ve spodní části matrice, podobně jako kladivo rozdrtí křemenný krystal. Spodní části matrice postupně zdegenerují, což vyvolává mutace na fyzické úrovni DNA a degeneraci odpovídajících tělesných systémů. Guardian Alliance upozorňují, že v rámci této „bioregenerační techniky“ je nutno současně s aktivací kódu ve vyšší úrovni matrice DNA, aktivovat i kódy spodní části matrice, aby mohla přijmout vyšší frekvence vyšších dimenzí vědomí. Jedině to je přirozená cesta, která nepoškodí matrici DNA nebo samotný fyzický systém těla. Hovořila jsem o tom, že substance (bílého prachové zlato) vytváří během času závislost a ta má za důsledek rozpad spodní část matrice DNA a zahájení růstu degenerativní spirály:

více zlata > více matrice se rozkládá > větší potřeba jedlého zlata na kompenzaci degenerace DNA

Nakonec dochází k mutaci fyzické DNA a zrychluje se nepřirozený přechod do „jinosvěta“. Moderní věda nemá informace o existenci systémové hmotně-duchovní matrice DNA , ale ani neví nic o způsobu působení substance prachového bílého zlata. Nechci se nijak dotknout lidí, zabývajících se výrobou či používání „monoatomických substancí“, ale věřím názoru Guardian Alliance na tuto problematiku, vzhledem k tomu, jak rozsáhlé a podrobné informace onimají k dispozici v oboru matrice DNA, svůj osobní názor k tomuto problému ale nevyjadřuji. Zmínila jsem se o tom, že staří Anunnaki znali způsob výroby bílého prachového zlata, které rozptylovali v ovzduší jejich planety aby zlepšili úroveň obecné životnéí energie a udrželi dlouhověkost jejich biosféry. Nepočítali však s tím, že se vytvoří genetická závislost na uměle vyrobené substanci a tak bylo nutno používat stále vyšší a vyšší dávky substance, aby jejich těla neonemocněla a rychle nezemřela.

Později přijali nějaký jiný způsob genetické regenerace od jiné hvězdné rasy, což je sice zbavilo závislosti na bílém prachovém zlatu, ale DNA jejich rasy byla již natolik poškozená toxickým působením této substance používané po mnoho generací, že se jim dodnes nepodařilo dopad negativních mutací odstranit. Guardian Alliance mne v roce 1998 varovala, že rasa Kurendara plánuje rozšíření bílého prachového zlata na Zemi, aby napomohli degeneraci lidské kultury a selhání lidské DNA. Podle Guardian Alliance, tento podvratný plán zastírají jako “dočasné řešení pro duchovní osvícení lidstva“, ale ve skutečnosti jím jde o to aby narušili integritu prvních tří spodních vláken matrice DNA, čímž by lidé ztratili schopnost přirozené aktivace vláken na vyšších úrovní matrice DNA a ztratili by schopnost stoupat do vyšších úrovní vědomí“.

Z jiných zdrojů vešlo ve známost, že předtím, než se začal uskutečňovat záměr řízené degenerace lidské DNA pomocí bílého prachového zlata, byl na Zemi rozvinut podvratný plán degenerace lidské DNA pomocí drog, který velmi úsilovně podporovaly některé rodiny „černé elity“ světa a Ilumináti, mimo jiné i proto, že to byl zdroj závratného bohatství.

Je ORME opravdu znovuobjevením alchymie?

Začátek příběhu je spojen s Davidem Hudsonem, původně farmářem a pěstitelem bavlny v oblasti Phoenixu v Arizoně. V polovině 70. let se Hudson snažil zúrodnit a využít pro hospodaření nějaké neúrodné pozemky, tvořené vysušenou a spečenou půdou plnou solí. Zkoušel různé způsoby odsolování, dokonce začal k tomu používat i injektáže kyseliny sírové. Analýzou půdy zjistil dost významný obsah zlata a začal uvažoval o tom, že bude zlato těžit loužením roztokem kyanidu. Při pozdější tiskovce v Dallasu v roce 1995 Hudson prohlásil :

„Provedl jsem poloprovozní pokus s loužením většího vzorku půdy tak, že jsem na zem položil kus plastické folie a na ní navezl vrstvu zasolené zeminy, kterou jsem pak zkrápěl roztokem kyanidu, který selektivně odděluje zlato z půdy. Kyanidový roztok obsahující zlato a další kovy jsem pak nechal protékat vrstvou aktivního dřevěného uhlí, která zadržela vyextrahované zlato. Vypadalo to jednoduše. Řekl jsem si, že mnoho farmářů má letadla, závodní koně, či závodní auta a já budu mít budu mít zlatý důl”.

Poté, co se prohlédl několik míst, včetně opuštěných zlatých dolů, Hudson našel vhodné místo blízko Phoenixe. Hudson pokračuje :

„Začal jsem extrahovat zlato a stříbro, nasycené dřevěné uhlí jsem vozil na naší farmu, kde z něj byl odstraněn zbytek kyanidu a sodného louhu, načež jsme aktivního uhlí vypálili v “electrické žíhací peci”, abychom získali obsažené zlato.. To je obvyklá procedura používaná pro získávání zlata a stříbra, používaná již 250-300 let“.

Spolu s malým množstvím zlata, stříbra a dalších kovů, získal Hudson také také malé množství velmi problematické substance, která vzdorovala všem snahám o analýzu. Něco se z půdy extrahovalo spolu se s zlatem a stříbrem, ale nikdo nebyl schopen určit co to je. Toto “něco” obsahovalo prvek čí směs prvků, které jsou dosud moderní vědě neznámé. Hudson hovoří o „monoatomickém prvku“, který se nalézá doslova ve všem kolem nás, včetně jídla, které jíme a vodě, kterou pijeme. Na existenci podivných kovových prvků (kationtů) jsem počátkem 60. let minulého století narazil při pokusu o chromatografické analýzy rudniny z krušnohorských uranonosných žil a při analyze popele některých rostlin rostoucích na odvalech těchto dolů. Zjistil jsem, že existuje několik prvků (kationtů?), jejichž ionty se i v nejrychlejších dělících soustavách pohybovaly neobvykle pomalu, což ukazovalo na to, že měli nečekaně vysokou atomovou hmotnost, kterou jsem odhadoval na 400-800 jednotek. Jelikož iontová pohyblivost a těkavost je přímo úměrná atomové hmotnosti, neuspěl jsem ani s elektroforézou, ani se spektrální analýzou par vzniklých působením elektrického výboje. Problém byl v tom, že takové „supraatomické prvky“ chemická věda nezná a ani v teoretické rovině odmítá jejich existenci připustit, protože by bylo nutno připustit možnost jednoduché fúze jader těžkých prvků (rtutí, zlata, olova, cínu, mědi atd.).

200604221710_cistasubstanceormeZmíněná záhadná substance nalezená Hudsonem, zřejmě vzniká neznámým způsobem z těžkých kovů jako je měď, kobalt, rtuť a nikl, ale i ze zlata, stříbra a ušlechtilých kovů skupin platiny, palladia, rhodia, iridia, ruthenia a osmia.

Jádra takových prvků mají za jistých okolností vesměs neobvyklé vlastnosti. Mají tendenci k rychlé rotaci (vysoký spin) a to je nutí vytvářet zvláštní deformované tvary, které narušují stabilitu jádra a usnadňují jeho spojení (fúzi) s dalšími jádry. Po dvouletém studiu tohoto materiálu v Arizona Analytical Chemist obdržel Hudson tuto informaci :

“ Je to bez záruky, ale můžeme potvrdit, že se nejedná o žádný ze známých prvků periodické tabulky.

To, co tu máme je údajně čisté rhodium, ale zatím žádná spektroskopická analýza nepotvrdila, že to je skutečně rhodium a to nedává žádný smysl. Je to v rozporu s tím, co jsme se naučili na vysoké škole a v postgraduálním studiu”.

Když odborníci nebyli schopni určit materiál ve vzorku, byl vzorek poslán na neutronovou aktivační analýzu do Harwell Laboratories v Oxfordshiru v Anglii, ale ani oni nedokázali určit o jaký prvek se jedná. Hudson konečně našel potřebné informace až v Sovětské akademii věd. Pomocí specialního přístroje ruští vědci určili, že Hudsonova tajemná bílá substance je odvozena od kovů platinové skupiny a existuje ve formě dodnes moderní vědě neznámé. Tím celá analytická anabáze skončila, ale v podstatě neúspěšně, podobně jako se přihodilo mně..

V roce 1988 Hudson připravoval podklady pro své patenty, týkající se nové skupiny prvků, pro kterou razil termín “Orbitally Rearranged Monoatomic Elements“ (ORME). Takový materiál v čistém monatomickém stavu tvoří sněhově bílou prachovou substanci vzhledem nepříliš rozdílnou od obyčejné bělené pekařské mouky (viz pbrázek).

Při studiu tohoto podivného materiálu se ale začaly objevovat dost neobvyklé jevy, které Hudson komentuje následovně:

“Prvním problémem na který jsme narazili byl problém se zjišťováním váhy (hmotnosti) materiálu, který prostě nebylo možno zvážit. Na patentovém úřadu chtějí mít velmi přesné definice, ale my jsme nemohli dodat spolehlivé výsledky protože nepřestávaly problémy se zjišťováním hmotnosti. Termogravimetrickou analýzou bylo zjištěno, že vzorky bílé prachové substance v některých okamžicích ztratily až 44 % své původní váhy. Každé zahřívání nebo chlazení materiálu mělo za následek vzrůst či pokles hmotnosti (váhy). Opakovaným temperováním jsme mohli dosáhnout zvýšení hmotnosti materiálu natolik, že vážil méně než vážila sama pánev ve které se materiál nacházel. Mohli jsme dosáhnout 300-400 násobného zvýšení hmotnosti oproti počáteční hmotnosti materiálu, stačilo jen materiál ohřívat nebo chladit. Jestliže tento byl tento bílý prach vložen do roztaveného křemene, materiál se v tavenině křemene rozpustí na černé sklo a to získá opět svou původní hmotnost. Nedávalo to žádný smysl, s hlediska poznatků moderní vědy tobylo nemožné, jenže tyto jevy skutečně existovaly a bylo možno vše opakovaně prokázat”.

Počátkem devadesátých let uveřejnily vědecké práce o zmíněných problémech vědecké instituce, jako Niels Bohr Institute, Argonne National a Oak Ridge National Laboratories, které se zabývaly existenci monoatomických prvků s vysokým spinem a jejich použitelností jako vysokoteplotních supravodičů.

Když bylo zjištěno, že Hudsonovy monoatomické prvky při zahřívání mohou projevovat pokles gravitace do hodnot ménších jak nula (antigravitace), bylo z tohoto poznatku vyvozeno, že právě tato substance (bílé prachové zlato) je onou tak hledanou “exotickou hmotou” schopnou ohýbat čas a zbortit časoprostor. Antigravitační vlastnosti této hmoty byly na příklad potvrzeny tím, že pánev se substancí vážila méně, než když byla prázdná, což je z hlediska současné vědy naprostou absurditou. Vrcholem úžasu experimentátorů bylo zjištění, že během zahřívání substance nejenže klesala její hmotnost, ale nakonec i sáma substance opticky zcela zmizela. Jakmile se ale substance ochladila, vše se objevilo v původním uspořádání. Materiál jednoduše nemizel, pouze se přestěhoval se do jiné dimenze. Lze jen litovat, že Hudsona nenapadlo současné měřit hodnoty a změny gravitačního pole.

Hudson byl prakticky založený muž, obchodník, farmář a pěstitel bavlny, metallurg, který odmítal jakékoliv souvislosti s okultismem, ale stále více jej přitahovala podoba mezi jím objevenými monatomickými prvky a starými alchymickýmisubstráty.. Je dost podivnou okolností, jak mohl člověk bez hlubšího vzdělání, pouze s praktickými zkušenostmi dospět tak daleko, že v mnoha směrech předstihl i zavedené slovutné vědce? Napadlo mne, zda ve skutečnosti nejde o nastrčeného „bílého koně“, který měl v něčím zájmu na veřejnosti v jistém okamžiku odkrýt nové ohromujícími poznatky a pomocí typicky „americké barnumské reklamy“ upoutat pozornost tam, kde Temní hráči neuspěli? Stačí si připomenout to, co řekla o souvislostech mezi DNA a mfkzt Anna Hayesová. Problém těmito událostmi neskončil, ale utěšeně se dále rozvíjí. Konečně posuďte sami.

Technologie Etherium, neboli Electromagnatheria

Podle současné definice je pojem “Etherium” definován jako termodynamický bod či zóna nacházející se na pomezí hmotného a duchovního světa, ve kterém se energie mění ve hmotu a naopak. Tímto mezním bodem má být substance známá jako Quinta essentia (Pátý stav hmoty). Quinta essentia tedy tvoří nejen rozhraní mezi hmotou a energií, ale i nezi fyzickou a duchovní realitou. Autorem termínu „etherium“, vzniklého přibližně v roce 1995, je údajně Patric Bailey, původně výrobce a prodejce potravinových doplňků, který objevil přirodní ložisko rudy mfkzt nedaleko jednoho z mnoha energetických vírů, necházejících se v širším okolí Mt. Shasta v horském pásmu Sierry, v severní Kalifornii. Patrick Bailey se domnívá, že ložisko vzniklo na místě dopadu a imploze metoritu před 200.000 roky. Tato geologická událost měla způsobit vznik přírodního ložiska substance, kterou pojmenoval „Etherium Gold“ a později ji ztotožnil se substancí známou jako bílé prachové zlato (mfkzt), neboli Hudsonovým monatomickým zlatem. Toto přírodní ložisko jedinečného nerostu má samo o sobě neobyčejné vlastnosti, které se projevují posílením a stabilizováním elektromagnetického pole lidského těla všech návštěvníků, které kdy toto místo navštívili. Tato skutečnost vysvětluje, proč indiánské kmeny považovaly toto místo za posvátné a prováděly zde duchovní mystéria, léčení a duchovní transformace. Domnívám se, že původ ložiska je ryze terestrický a představuje jeden z mnoha soupouchů jimiž unikala z podzemních magmatických krbů část monoatomických prvků vzniklých během jaderné fúze, jak o tom hovořím v knize Alchymie a theurgie Svatého ohně.

200604221711_chamaebatiariamillifolium-fernbush2P. Bailey byl sem přiveden nejmenovanou indiánskou léčitelkou, která zde sbírala léčivé rostliny, zejména rostlinu podobnou křovinaté kapradině, známé jako Chamae Rosa (Chamaebatiaria millifolium), kterou s úspěchem léčila AIDS, rakovinu a některé další vážné choroby.

Je zajímavé, že tyto léčivé rostliny rostly běžně na mnoha místech východního úbočí pohoří Sierry, ale indiánská léčitelka sbírala pouze rostliny v blízkém okolí ložiska bílého nerostného prachu, protože tam byly mnohem početnější a několikanásobně mohutnější a nesrovnatelně účinnější, než ty co rostly kdekoliv jinde v Sieře. P.Bailey odebral vzorky jak samotných rostlin, tak i bílého nerostného prachu, kolem něhož rostliny rostly. Bailyho okamžitě zaujal bílý nerost, protože shodou okolností se nedávno seznámil s pracemi Davida Hudsona o monatomických prvcích, protože se domníval, že jsou obsaženy i v tomto ložisku bílého prachu u Mt. Shasta. Během jedné ze svých přednášek na nichž prezentoval kapsle s přírodním bílým prachem z Mt. Shasta, se P. Bailey setkal s jistým člověkem, který mu předal následující channellingový vzkaz, jehož zdroj zůstal utajen:

„Kapsle, kterou máte v ruce, obsahuje hmotu jejíž struktura leží mimo nožnosti vašeho současného způsobu chápání elektromagnetických vlastností hmoty. Aktivní vlastnosti těchto kapslí budou odkryty až novou vědou, která se vyvine ve vašem časoprostoru jako „Electromagnatheria. Tato věda se bude zabývat studiem přístrojů, substancí a technologií zvyšujících vibrace člověka tak, aby dospěl k harmonii s univerzálními vibracemi stvořeného světa. Tato a ostatní podobné substance budou pomáhat člověku v procesu přeměny (transmutace) jeho vědomí”(http://www.energeticnutrition.com/hi/science.html).

Co je co, aneb nepříjemná inflace pojmů

V existující inflaci alchymických termínů je Etherium-zlato považováno za identické s ORME a tato substance je ztotožňována s ambrosií, shem-an-na, ambrosií, mfkzt a celá tato skupina je zaměňována za Kámen mudrců (filosofů) či substanci známou jako “Quinta essentia”, ale přesně vzato podle alchymické terminologie (R.Alleau, Fulcanelli a další) je to omyl působící dnes chaos.

Quinta essentia – je substancí představující nejvyšší formu hmoty ve které je harmonicky vyvážené dvě polarity:

hmota (fyzická podstata světa) ³ energie (duchovní podstata).

Quinta essentia v překladu znamená „pátý stav hmoty“. Připomeňme si středoškolské znalosti o existenci čtyř stavů hmoty: plyn > kapalina > pevná látka > plazma, Quinta essentia představuje pátý stav hmoty. Podle poznatků současné vědy nejsme schopni fenomén Quinta essentia spokojivým způsobem popsat, nejsme schopni ji analyticky determinovat, tím méně ji účelně a správně využívat, pominu-li taková zaměření jako je transmutace obecných kovů (měď, olovo, cín, rtuť aj.) ve zlato. Jenže při transmutacích nelze z jistých důvodů používat samotnou substanci, ale její tuhé roztoky. Vneseme-li do taveniny čistého křemene (křišťálu) jisté množství Quinta essentina, získáme po ochlazení sytě rubínově červené sklo, které alchymisté nazývají „Kámen mudrců“. Existence a znalost vlastností substance Quinta essentia byly tajnými alchymickými bratrstvy utajována především proto, že tato látka představuje „absolutní výbušninu“, která při nevhodné iniciací mohla způsobit přeměnu hmotného světa zpět v tvořivou energii fohat, takže by fyzický svět 3D prostě zmizel-implodoval sám do sebe. Einstein, Fermi, Heisenberger a další kteří „stáli na temenech mudrců“, si tuto neblahou možnost uvědomovali již před zahájením prvého testu atomové bomby (Trinity).

Prima materia – v americké terminologii „Prima Matra“ představuje rovněž pozoruhodnou substanci, ale vzhledem ke Quinta essentia, stojící na mnohem nižší úrovni posunuté směrem k fyzické realitě 3D. Někteří alchymisté (Fulkanelli) tuto substanci používali jako součást

„rebisu mudrců“, spolu se zlatem, stříbrem či mědí, jímž plnili tak zvané alchymické vejce (retortu z taveného křemene).

Prima materia je substancí, kterou lze připravit uměle, na příklad ze rtuti, nebo ji lze těžit ze speciálních hlubiných rudních ložisek, jejichž poloha upadla v zapomenutí, nebo je předmětem vysokého utajení ze strany léčitelů a medicinmanů starých národů. Nejčastěji to byla povrchová ložiska různých variant práškové formy Materia Prima, nebo byla tato substance těžena jako doprovodná ruda hlubokých zlatonosných a uranonosných rudních žil. Ukazuje se, že lokality takových rud bývaji často doprovázen existencí „gravitačních vírů“, kterých je jen na území severoamerického kontinetu asi 200 (Oregonský vír, Mt.Shasta vír, Santa Cruz vír, Gravity Hill Salt Lake City a mnoho dalších). Většina z těchto lokalit jsou starými tradičními posvátnými místy domorodců a součástí energetické sítě Země. K tomuto typu ložisek patří na příklad ty, které objevili P.Bailey a R. Hudson. Důvodně se domnívám, že se některé odrůdy Prima materia vyskytují i v některý žilách zlatonosného křemene a v hlubiných částech uranonosných žil jáchymovského typu.

Rebis a Bílý lev (Univerzální lék)– Rebis je v terminologii starých alchymistu reakční směsí sestávající nejčastěji z Prima materia a ryzího zlata, které je možno nahradit na příklad rtutí, stříbrem či mědí, nebo kovy platinové skupiny. Taková směs se naplní do retorty z temperovaného křemenného skla a po odsátí vzduchu se retorta zataví. Poté se retorta vystaví působení zvýšené teploty a sleduje se běh událostí. Proces “vaření (pečení) Rebisu znázorňuje stará alchymická kresba.

200604221712_varenialchymickehovejcePo jisté době se na chladnějších místech retorty usazují různobarevné sublimáty. První sublimát má oslnivě bílou barvu a bývá nazýván Bílý lev, ale někdy i Zelený kámen, čímž alchymisté naznačují, že dosud jde o “nezralý Kámen mudrců”. Pokud se v této vázi vaření rebisu přeruší a bílý sublimát se z retorty odebere, získává alchymista substanci bílé barvy, které se říká “Univerzální lék” či mfkzt nebo shem-an-na. Je velmi pravděpodobné, že Baileyho Eleuterium-zlato a Hudsonův ORME jsou substancemi obsahujícími podstatnou část Bílého lva (Univerzálního léku), provázenou různými nečistotami a snaha o prosazení výlučnosti každé z těchto substancí má spíše komerční, než věcné pozadí. Zásadním problémem je to, že není k dispozici žádná spolehlivá metodika analýzy hlavní složky a doprovodných nečistot. Není dokonce k dispozici ani metoda spolehlivého stanovení atomové hmotnosti (v realitě 3D), takže dodnes neexistuje odhad atomové hmotnosti ani u Eleuteria, ani u ORME! Neznáme-li přesné složení komerčních preparátů na bazi Eleuteri či ORME, nastupuje problém se standartizací léčivého účinku a tím i nejistota v dávkování těchto látek. To je dost dobrý důvod k nejvyšší opatrnosti.

Když se na počátku stvoření světa začala vytvářet prvotní hmota kondenzací čistě duchovní energie do fyzičtější formy, nebyla její matrice narušena lidskmi myšlenkami a nízkými emocemi. To byla skutečná Prima Materia. Tato substance se nachází jen v o něco nižší oktávě než prapůvodní substance Quinta essentia, od níž pochází stvořený svět.

Tyto, dosud se v přírodě vyskytující formy Prima Materia, se od běžných atomů těžkých prvků liší tím, že jisté aspekty Prima Materia, podle Thotha, existují pouze ve formě „éterického atomu“, který Tehuti nazývá Iropiyum. K pochopení celého obrazu vlastností Prima Materia musíme mít možnost vstupu do šesté a vyšší dimenze, leč tuto možnost zatím nemáme a tak můžeme pozorovat pouze deformovaný obraz matrice Prima Materia v té formě, jak se promítá do reality 3D. Je to něco podobné tomu, když na dno čistého a čile proudícího potoka položíte obraz malovaný na skle. Bude to stále týž obraz, ale budete jej vnímat zcela jinak, nežkdyž jste jej prohlíželi na vzduchu..

Iropiyum dosud neumíme ani zjistit, ale ani popsat současnými vědeckými metodami. Thoth tvrdí, že hlavní rozdíl mezi substancí vyráběnou Davidem Hudsonem (ORME) a přirozeně se vyskytujícími prachovými Eleuteriem z Baileyho lokality u Mt.Shasta spočívá v tom, že éterická molekula Eleuteria vznikla přírodní fúzí zlata kontaminovaného menším množstvím iridia, rhodia a kovů platinové skupiny, než je mělo primární zlato ze kterého vznikla Hudsonova substance ORME. ORME, mající mnohem vyšší podíl substance vzniklé fůzí jader rhodia a iridia, pracuje na vyšší energetické (duchovní) úrovni reality a tím ohrožuje stabilitu nižších úrovní matrice DNA.

Mnohem bezpečnější je používání tinktury připravované z léčivky známé jako Chamae Rosa (bot: Chamaebatiaria millefolium), sbírané na lokalitě u Mt. Shasta.

Pokračujeme-li ve “vaření alchymického vejce s Rebisem”, mění se postupně barvy sublimátu přes oranžovou, žlutou, červenou, šedou, černou až na sytě rubínovou s výraznou fialovou fluorescencí. Tato poslední barva je znamením, že proces Velkého díla je u konce a adept získal Quinta essentia. Podle informací o P. Baileyho a R.Hudsona, se jim podařilo některé barevné verze Eleuteria či ORME získat v přirozeném stavu i na jimi objevených lokalitách a tyto barevně odlišné verze základní substance se odlišují i ve svých účincích. Podrobnější údaje nalezne zájemce v (http://www.energeticnutrition.com/hi/hi.html):

Etherium Gold – Monatomické bílé prachové zlato (ORME,mfkzt)
Etherium Pink – pro ozdravění srdce
Etherium Red – zlepšení rezonance pole srdce a mozku

Etherium Black – jasnost, vnímání a kreativita
Aultherra – DNA aktivátor
Shamir – Probuzení starověkých (genetických) vzpomínek

Chamae Rosa – Tonizuje a očišťuje tělo.

Když slábne pole naší životní energie a ztrácíme synchronizaci s přirozenými rytmy Přírody, náš život ztrácí energetickou rovnováhu a tělo ztrácí schopnost odolávat nemocem. Tuto situaci řeší Etherium substance pro posílení harmonie těla a mysl.

Co je to vlastně “monoatomické zlato”?

V amerických pramenech se velmi často hovoří o “monoatomickém zlatu” a je tím v podstatě míněno Eleuterium-zlato, ORME, mfkzt, shem-an-na atd. Jenže to je hrubá chyba. Jednak každý prvek v okamžiku vzniku je “monoatomický” a jen některé později vytvářejí dvou- tří- či více atomové molekuly, aby zvýšili svoji rezonanční stabilitu. Většina plynů tvoří dvouatomové molekuly, molekula ozonu je tříatomová, molekula síry má osm atomů a tak podobně. Jestliže vezmeme pro příklad ORME (Eleuterium, mfkzt, shem-an-na atd.) bude podstatu této substance tvořit atom jehož hmotnost (atomovou váhu) odhaduji přibližně na 800-1000 jednotek, přičemž Prima materia je tvořena jedním atomem o hmotnost asi 600-700 jednotek. Zlato, které je vždy monoatomární má atomovou hmotnost pouze 197 jednotek. ORME či Eleuterium teoreticky vznikající fúzí přibližně čtyř atomů zlata, je rovněž monoatomické, ale jeho atomová hmotnost je cca 800 jednotek. Zlato jako prvek Aurum neobsahuje ani náhodou, takže je nesprávné hovořit o “bílém prachovém zlatu” atd. Je to něco podobného, jako kdybychom hovořili o tom, že vepřový řízek je vlastně koksem, protože oba ubsahují uhlík, protože se liší jen jinou vnější formou. Současná terminologie používána v amerických článcích způsobuje značný informační chaos a nerespektuje stará alchymická pravidla a názvosloví. Každý čtenář si z takových textů vyvozuje něco jiného, ale vesměs mylného. Místo používání nesprávného termínu “monomolekulární zlato”, by měl být používán termín “supraatomární prvek” s určitou atomovou hmotností. Tolik bych chtěl dodat k článku Johaniny Grove ::What is Prima Matra a dalších autorů. (http://members.tripod.com/~°the4thdimension/prima).

Zborcení časoprostoru vlivem “exotické substance”

Alchymistům je dávno známo, že lze cestovat časoprostorovým kontinuem tak, že se jistou skupinou „exotických substancí“ aktivuje rozpad (anihilace) hmoty a uvolněná energie neelektromagnetického typu (energie Zero) vytváří rotující energetický vír otevírající tunel v časoprostoru, kterým lze cestovat v čase i do velmi vzdálených oblastí Vesmíru. Od technologie Montauk se tato technologie odlišuje v podstatě pouze používáním již zmíněné „exotické hmoty“, takže je i technicky jednodušší a snáze dostupná. Aktivní roli při tom hraje jednak energie uvolňovaná ze zmíněného exotického materiálu, jednak vlastní vědomí cestovatele, které určuje polohu cíle, rychlost rozevírání časoprostoru a intenzitu rotujícího paprsku energie. Matematicky ani fyzikálně tuto technologii zatím zřejmě nikdo není schopen popsat a oficiální věda tyto možnosti pohybu prostorem považuje za pouhou fantazii. První vlašťovku představuje kompilační práce Dr. Iony Millerové.

Manipulace s prostoročasem začíná být v několika posledních letech předmětem intenzivního studia , které inicioval článek mexického matematika Miguela Alcubierra, uveřejněný v květnovém čísle vědeckého časopisu Classical and Quantum Gravity (1994). Autor ve svém článku říká:

“Ukazuje se, že časoprostor lze modifikovat způsobem, který dovolí kosmické lodi cestovat libovolně velkou rychlosti pomocí čistě místní expanze prostoročasového kontinua za kosmickou lodí a zborcením prostoročasového kontinua před ní a to rychlostí větší než je rychlost světla“

Připomíná to technologii “Warp Time” ze známých sci-fi seriálů. O několik měsíců později se objevuje další článek z pera Dr. Michaela Spira, s titulem “Space-time Hypersurfing”, ve vědeckém časopise American Scientist, Vol. 82, stránky 422-3, z řijna 1994. V této studii Dr. Szpir dokazuje, že ve warpovém módu se kosmická loď ve skutečnosti vůbec nepohybuje. Alcubierrova koncepce tedy neznamená zhroucení Einsteinovy teorie, podle níž žádný objekt se nemůže pohybovat rychleji než světlo.Teoreticky by zrychlení bylo mimořádné, ale skutečná rychlost by byla nulová. Byla by to forma rychlého a snadného cestování v minimálním čase a s minimální spotřebou energie (paliva) na to, aby se nezbytný kus prostoročasového kontinua zdánlivě pohnul před plavidlem a byl přesídlem za něj a tak došlo současně k jeho smrštění a rozepnutí. Alcubierr v článku vysvětluje, že ke zhroucení časoprostoru je potřebná jakási “exotická substance”, která by generovala energii schopnou toto zhroucení vyvolat.

Vědecký redaktor britské BBC News Science, Dr.David Whitehousek dodává::

„Myšlenka Dr. Alcubierra je založena na fyzikální koncepci prostoru plného energie. Prostor má tvar, který může být za jistých okolností zdeformován hmotou. Hvězdná loď nesoucí exotickou substanci jednoduše představuje bublinu mezi dvěma deformacemi časoprostoru, vyvolanými touto exotickou hmotou.“

Ale co je to “exotická substance”, o které Alcubierre hovoří? Musí to být hmota mající méně než nulovou gravitaci. Dr. Szpir „exotickousubstanci“ popisuje jako:

“Hmotu mající zvláštní vlastnosti, způsobující koncentraci záporné energie, na rozdíl od normální pozitivní hmoty představující koncentraci pozitivní energie, ze které je vytvořen tento svět s lidmi, planetami a hvězdami”.

Stojíme tedy před dvěma otázkami:

1) Dochází skutečně ke zhroucení časoprostoru tak, jak o tom hovoří Dr. Alcubierre a Dr. Szpir?

2) Existuje opravdu ona zmíněná „exotická substance“, jestliže ano, co to je?

V knihách Světlo z dávných věků a zejména v Alchymii a theurgii Svatého ohně, jsem se touto problematikou zabýval, takže nyní pohovořím pouze o nejdůležitějších aspektech. Energie získávaná starověkými Adepty rozpadem hmoty v procesu alchymické fúze těžkých jader, má mnoho jmen a ne vždy máme jistotu, že jde o jednu a tutéž energii, protože nejsou nikdy definovány způsobem používaným v současnou vědeckou fyzikou energií.

Nejčastěji se setkáváme s hinduistickým podvojným symbolem božské dvojice „Šiva-Šaktí“, představující spojení mužského tvořivého a ničivého aspektu boha Šivy (Nataraja), vyjádřeného jeho kosmickým tancem “tandava”, s duchovním a stabilizujícím ženským principem laskavé milující Matky Vesmíru – bohyně Šaktí (Parvati).

Definice exotické substance je rovněž všeobecným problémem současné vědy a filosofie a každý badatel o ní má svou vlastní představu. Dr. Hal Puthoff, ředitel Institute for Advanced Studies (Austin, Texas) tvrdí, že tento „exotický“ prostředek je efektivním supravodičem v širokém rozsahu teplot a MFKZT je právě tou exotickou substancí mající schopnost deformovat časoprostor.

Dr. Alcubierre tvrdí, že “exotickou substancí je každá hmota, která se projevuje méně než nulovou (tedy zápornou?) gravitaci, tedy hmota mající zvláštní vlastnosti díky koncentrovaném obsahu záporné energii, na rozdíl od normální pozitivní hmoty jež tvoří lidi, planety a hvězdy“.

Touto exotickou hmotou schopnou deformovat časoprostor, je bílé prachové zlato (WPG), tedy umělá substance egyptskými alchymisty označovaná skupinou hieroglyfů čtených jako souhlásky mfkzt. Předmětem důkladného utajení i dens je otázka, jakým způsobem z „exotické substance“ uvolníme energii a z ní vytvoříme přesně směrovaný energetický vír, schopný otevíření červí díry?

11 Z několika set vraků havarovaných mimozemských strojů, získali US Air Force 9-10 téměř nepoškozených plně funkčníh strojů. Nenašli žádnou motorovou sekci, žádné řídící systémy, žádné kabelové systémy, pouze několik křesel, malý polokulovitý reaktor o průměru asi 30 cm a na spodní palubě je umístěno několik válcovitých nádob naplněných i silně fluoreskujícími krystaly neznámého složení. U starších typů strojů (t.zv. typ Adamského), vedly od reaktoru rozvody dutých kabelů, podobných těm které se používají v rozvodu vysokofrekvenčních radiových vln. Tyto kabely byly připojeny k otočným diskovým zrcadlovým parabolickým zářičům, umístěným na spodku stroje, které před mechanickým poškozením chránily polokulovité příklopy. 21 Modernější konstrukce mimozemských strojů tyto zářiče nemají, ale kontejnery s krystaly jsou zavěšené v jednom bodě, takže jsou otočené o 1800 . nergie, vzniklá rozpadem „exotické substance“ nacházející se v reaktoru, je zachycena krystaly v nádobách (generatory gravitace) a přeměněna na energetický vír, jehož směr je určen náklonem kontejneru, nebo u staršího typu letounu náklonem parabolického zářiče. S jistotou nevím jak se prakticky řeší iniciace a regulace rychlosti rozpadu „exotické substance“ v reaktoru. Dostupné indície naznačují, že se iniciace provádí nejspíš paprskem koherentní energie (na př. laserem).

Zdroj: Ivo Wiesner – Jitřní země