Tom DeLonge & odhalení UFO: rozhoupání loďky tajných vesmírných programů – 1. část – Nordici, Drakoniáni, nacisté
Tom DeLonge & odhalení UFO: rozhoupání loďky tajných vesmírných programů – 1. část – Nordici, Drakoniáni, nacisté
Rocková hvězda Tom DeLonge, spoluautor knihy Sekret Machines: Chasing Shadows (tj. Tajné stroje: pronásledování stínů), která je první ze série multimediálních knih a dokumentů, slibujících poodhalit roušku zatajování tajných vesmírných programů a fenomenu UFO. Podrobnější čtení „fikce založené na faktu“ Sekret Machines naznačuje, že tato předkládá čtenáři první stupeň vícevrstevného souboru tajných vesmírných programů mnohem výstižněji.
DeLonge, bývalý zpěvák skupiny Blink 182, je tvůrcem iniciativy za multimediální odhalení Sekret Machines, která získala špičkové spisovatele jako např. A. J. Hartleyho a Petera Levenda ke spoluautorství až šesti knih. V předmluvě Sekret Machines a v rozhovorech DeLonge popisuje, jak mu pomáhá tým deseti poradců s přímým napojením na korporace a subjekty ministerstva obrany, zapojené do vývoje tajných vesmírných programů USA a se znalostí podobného programu souběžně vyvíjeného v Rusku a bývalém Sovětském svazu.
Sekret Machines je výsledkem toho, co říká poradní tým DeLongeovi o svých znalostech tajných vesmírných programů, které se vyvíjely v USA a Rusku. Podle DeLongeho jsou jejich vyjevování informací oficiálně schválena těmi, kteří mají přístup typu „need to know“, a tak ta nejvěrohodnější odhalení, týkající se UFO, mimozemského života a tajných vesmírných programů, teprve vyjdou najevo.
To vede k velmi důležité otázce: je to, co poradní tým říká DeLongeovi o těchto věcech, naprostá pravda, anebo je to jen první slupka příslovečné cibule, když přijde řeč na tajné vesmírné programy, zahrnující korporace USA a různá odvětví armády USA?
DeLongeovo odhalování tajných vesmírných programů v Sekret Machines je potřeba pečlivě srovnávat s tím, co o těchto programech říkají hodnověrné zdroje. Zejména ona svědectví informátorů, kteří veřejně vystoupili, čímž umožnili důkladné veřejné zkoumání svých tvrzení, poskytují šablonu pro vyhodnocování DeLongeových odhalení.
V tuto chvíli existují dva nejvěrohodnější nezávislé zdroje informací o tajných vesmírných programech: William Tompkins a Corey Goode.
Tompkins, bývalý letecký inženýr, poskytl četné dokumenty, z čehož některé pocházejí z počátku 40. let, které podporují jeho tvrzení o zapojení do vývoje iniciativ, financovaných námořnictvem USA a korporacemi, jež se týkají tajných kosmických programů. Tompkins říká, že byl zapojen v různých fázích návrhu, projektování a budování tajného vesmírného programu s názvem „Solar Warden“, a to až do doby, kdy byl uveden do provozu v roce 1984.
Dva penzionovaní důstojníci námořnictva nedávno potvrdili Tompkinsova následná tvrzení o jeho vedení „zvláštních projektů“, vztahujících se k pokročilým vzdušným a kosmickým tématům, když vykonával řadu vedoucích pozic v Námořní lize USA v letech 1985-1999.
Goode poskytl bezprostřední svědectví o svém přímém zapojení do operací těchto programů v letech 1987-2007, a nedávno při jednáních mezi Solar Warden a dalšími vesmírnými programy. Přestože Goode neposkytl žádné dokumenty na přímou podporu svého svědectví, byl široce prověřován celou řadou zdrojů.
To zahrnuje prověřování od ředitelů Gaia TV a autora bestsellerů Davida Wilcocka, kteří jej shledali hodnověrným a následně nato schválili sérii rozhovorů s názvem Cosmic Disclosure (Kosmické odhalení), jež zahájila svůj druhý rok vysílání. Moje vlastní analýza Goodeových prohlášení ve vztahu k odhalení jiných informátorů, zveřejněným dokumentům a nepřímým důkazům, byla rovněž pozitivní, jak podrobně popisuji v knize: Insiders Reveal Secret Space Programs (Odhalení zasvěcenců – Tajné vesmírné programy a mimozemské aliance).
To, co následuje, je dvoudílná série článků, srovnávající DeLongeho verzi historie tajného vesmírného programu USA, financovaného podniky, a toho, co předtím odhalili Tompkins a Goode.
«
Úloha nacistického Německa ve vývoji tajného vesmírného programu
V Sekret Machines se Delongeova odhalení úzce shodují s „vysoce hodnotnými spekulacemi“ historika Josepha Farrella, který v sérii knih důkladně zkoumal mnoho dokumentů nacistické éry. DeLonge a Farell tvrdí, že nacistické Německo s částečným úspěchem vyvinulo zařízení na bázi antigravitačního torzního pole, nazvané Die Glocke (The Bell). Ačkoli toto zařízení nebylo včas úspěšně upraveno pro použití jako válečná zbraň, aby pomohlo nacistům při válečném snažení v Evropě, bylo tajně převezeno do Jižní Ameriky a posléze do Antarktidy, aby to umožnilo nacistům vybudovat skrytou Čtvrtou říši.
Umělecké zpracování nacistického projektu Bell
«
Vývoj projektu Bell pokračoval v tajných nacistických zařízeních, financovaných zlatem a firemními prostředky, získanými z Německa zástupcem Führera, Martinem Bormannem, což bylo dobře zdokumentováno Paulem Manningem v knize: „Bormann in Exile“, a nověji Farrellem v „The Third Way.“
V Sekret Machines DeLonge popisuje, jak byl nacistický projekt Bell přemístěn do Antarktidy poté, co byla v roce 1946 jihoamerická střediska odhalena skrytými spojeneckými týmy. Nacisté dokázali v Antarktidě vyvinout několik funkčních létajících talířů, které byly schopny dosáhnout neuvěřitelné rychlosti a měly ve vzduchu vysokou manévrovací schopnost.
Podle DeLongea operace Highjump, vedená admirálem Richardem Byrdem, úspěšně lokalizovala nacistické základny v Antarktidě na počátku roku 1947. I přesto, že operace Highjump utrpěla těžké ztráty, byla schopná zničit nacistické základny a prototypy létajících talířů a odvézt do USA získanou kořist, tedy vědce, technické informace a zdroje se vztahem k onomu nacistickému výzkumu projektu Bell a k programu vývoje.
Následně odtržení nacisté již neposkytovali významnou vojenskou výzvu pro politickou dominanci USA a tajný výzkum antigravitačního plavidla za použití principů fyziky torzního pole.
Zde se DeLongeova verze událostí v Antarktidě a geneze tajného vesmírného programu USA diametrálně liší od odhalení Tompkinse a Goodea. Podle Goodea nacistické Německo mělo dva tajné vesmírné programy, které za druhé světové války probíhaly souběžně.
Experimenty projektu Bell a výzkum v nacisty okupované Evropě byl součástí neúspěšného programu „zázračných zbraní“, vedeného SS Heinrichem Himmlerem, který byl pod přímou kontrolou civilního inženýra a generálporučíka SS Hanse Kammlera.
Naproti tomu v Antarktidě vedly další tajný vesmírný program německé tajné společnosti, které úspěšně vyvinuly pokročilé vesmírné technologie za pomocí dvou různých mimozemských ras. Jedna skupina byli lidsky vypadající Nordici, zatímco druhá byl druh Reptiliánů, nazývaný Drakoniáni.
Zatímco německým tajným společnostem ve 20. letech jako první pomáhali Nordici tím, že jim poskytli návrhy antigravitačního plavidla přes médium Marii Orsic, byli to ve 30. letech Drakoniáni, kteří nakonec nejvíce ovlivnili nacistický režim a tajné německé společnosti.
Podle Tompkinse po dohodách, dosažených s Hitlerem, poskytli Drakoniáni skutečné funkční modely létajících talířů a také informace o podzemních základnách v Antarktidě, kde se za druhé světové války tyto modely zpracovávaly pomocí reverzního inženýrství.
Video:
«
Jak Tompkins, tak Goode trvají na tom, že německý tajný vesmírný program na Antarktidě pokračoval nezávisle na tom, co se odehrávalo v Evropě za Kammlera a nacistické SS, což byl v podstatě zbrojní program druhého stupně, který byl nakonec neúspěšný. Zároveň první stupeň německého vesmírného programu, umístěný na Antarktidě, byl úspěšný v reverzním inženýrství konstrukcí získaných létajících talířů a prototypů.
Následně začali Němci stavět flotily antigravitačních plavidel, schopných misí do vzdáleného vesmíru, na Měsíc, Mars a ještě dále. Podle Tompkinse a Goodea Reptiliáni pomáhali Němcům vyvinout propracovanou zbraňovou platformu pro jejich kosmické plavidlo na Antarktidě.
Dlouhodobým cílem bylo, aby se ozbrojený vesmírný letoun Německa nakonec připojil k reptiliánské mezihvězdné flotile při galaktických konfliktech. Goode již popsal německou vesmírnou flotilu jako „Dark Fleet“ (Temná flotila), jež je natolik vysoce utajená, až se o ní ví velmi málo, a to dokonce až do současnosti.
V důsledku toho byla operace Highjump katastrofálním selháním, kdy německé létající talíře úplně zničily v té době nejlepší bitevníky námořnictva (USA – pozn. red.). Tompkinsova a Goodeova verze událostí v Antarktidě je podpořena spisy KGB, citujícími lehkost, s jakou německé létající talíře sestřelovaly letadla námořnictva.
Video:
«
Byrdova expedice se vrátila s prázdnýma rukama a s pořádnou lekcí – ve smyslu, že Němci se základnou na Antarktidě se stanou na léta dopředu mocnou geopolitickou silou.
Jak jsem se zmínil již dříve, tohle je velmi odlišný popis nacistické přítomnosti v Antarktidě, než jaký najdete v Sekret Machines. Proč ten rozpor? Pro odpověď se musíme přesunout k dalšímu významnému elementu v Sekret Machines, kterým je tajný vývoj TR-3B „Locust“ s dvojí možností využití: totiž jako antigravitační letadlo a vesmírné plavidlo.
Pokračování ve 2. části ZDE.
© Michael E. Salla, Ph.D. – 26. července 2016
«
Překlad: Karel Rašín – 29. července 2016; redakce: Dana Rašínová
Korekce: Ing. Ladislav Matějka – 24. září 2017
Více zde:
http://exopolitics.org/sekret-machines-the-secret-space-programs-onion/
«
DeLonge v dalších článcích:
TR-3B:
3 Komentáře
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Přiklonil bych se k informacím podle Goodea, že nacistické Německo mělo dva tajné vesmírné programy, které za druhé světové války probíhaly souběžně. Jeden v Antarktidě a druhý v Evropě.
O fašistickém vesmírném programu v Evropě, na jeho určitou část, poukázal v TV programu Na vlastní oči, s názvem pořadu UFO nad Prahou – skrytý nacistický experiment, publicista Stanislav Motl odvysílaném na TV NOVA. Jedná se o informace, kdy velmi pravděpodobně na území protektorátu Čechy a Morava probíhal úspěšný výzkum takzvaných létajících talířů, včetně jejich zkoušek praktických letových vlastností. Podařilo se jim dosáhnout výšky až 12,5 km. Jenom rychlý postup Východního frontu zamezil fašistům dokonat dílo zkázy a použít tyto zbraně ve II. světové válce. Do nedávna byl tento pořad ke zhlédnutí na YoTube.
Co se týče Antarktidy, v roce 2010 v nakladatelství Naše vojsko vyšla kniha, kterou napsal Karel Patočka s názvem Ledozem Haunebu. Myslím si, že většina čtenářů včetně Karla Patočky vůbec netuší, že v knize je principiálně popsána historie fašistického výzkumu v Antarktidě včetně jeho konce. Podrobnosti příběhu jsou sice velmi naivně vylíčeny, ale ve hrubých rysech se moc neliší od skutečné pravdy. Jsem si vědom, že většina čtenářů se této mé poznámce jenom zasměje ale i zde platí přísloví, na každém šprochu pravdy trochu.
Pokud by nenastala spolupráce fašistů a mimozemské imperiální frakce z Aldebaranu, tak by v tak krátkém čase nedosáhli takových výsledků. Bohužel, co se fašistům nepodařilo v Evropě, to se jim podařilo za pomocí mimozemšťanů v Antarktidě.
Útočná formace, která vojensky napadla fašisty v Antarktidě, slavila i jeden velký úspěch, Podařilo se jim sestřelit jedno Haunebu. Bohužel dalším se podařilo opustit naši planetu a přesunuli se takzvaně o dům dál. A zase musím podotknout, že se nejedná o žádné masové záležitosti.