Austrálie – tajný antigravitační program má spojitost s přistáním talíře z roku 1966

Austrálie – tajný antigravitační program má spojitost s přistáním talíře z roku 1966

V letošním roce si připomínáme 50. výročí nejlépe zdokumentovaného případu UFO v australské historii – 6. dubna 1966 pozorovalo létající talíř přes 200 svědků, kteří jej viděli přeletět nad hlavou několik minut před tím, než krátce přistál a znovu vzlétl blízko dvou škol na předměstí Melbourne – Westall.

Případ UFO z Westallu byl předmětem několika australských novinových zpráv a reportáží, jež se snažily najít odpovědi na záhadu, co tam přesně přistálo. Nedávné výpovědi informátorů poskytují přesvědčivou odpověď – létající talíř byl součástí tajného leteckého australského programu vyvíjejícího antigravitační technologii ve spolupráci s USA a Velkou Británií.

Již dlouho existovaly nepotvrzené zprávy, že USA spolu s Británií začaly vyvíjet tajný vesmírný program za asistence nacistických vědců, naverbovaných z Německa, brzy po konci druhé světové války. První nacistické prototypy létajících talířů se jmenovaly „Vril“ a byly údajně tajně odstraněny z Německa a sdíleny rovným dílem s USA a Británií, jak vyžadovaly válečné smlouvy.

Tyto dohody o výměně technologie se datují zpět ku britské „Tizardově misi“ (Britská technická a vědecká mise), kdy v září 1940 odcestovala delegace britských vědců vedených Henrym Tizardem do USA a sdílela tam britské technologie, s předstihem před očekávanou nacisticko-německou invazí do Británie.

Nesporným faktem je, že 1500 předních nacistických leteckých vědců bylo získáno do USA na základě Projektu Paperclip a stovky dalších byly evakuovány do Velké Británie elitní vojenskou skupinou, nazývanou T-Force, která je i násilně unášela, když to bylo nutné.

Bývalí nacističtí vědci pracovali v USA a v britských laboratořích, kde vyvíjeli novou generaci raket, založených na V-2, které byly nakonec použity k výrobě jaderných balistických střel a také ve vesmírném programu NASA.

Další nacističtí vědci byli údajně přiděleni k vývoji antigravitačního vesmírného plavidla za využití principů vysoce energetického plazmatu a elektrostatických výbojů vysokého napětí.

Vysoce energetické plazma, které by cirkulovalo kolem vysoce vodivého kruhu při velmi vysokých otáčkách za minutu, tak to byl specializovaný obor jednoho z nacistických vědců přivezeného do USA s Projektem/Operací Paperclip. Profesor Winfried Otto Schumann. Ten se údajně podílel na vývoji prvního létajícího talíře Vril ve 20. a 30. letech.

Schumannovo jméno se objevilo na seznamu vědců, které požadovalo Americké armádní letectvo/US Army Air Force (předchůdce Amerického letectva/US Air Force, ustaveného v září 1947) tenkrát v roce 1946, což naznačuje, že jeho specializace byla důležitá pro vysoce tajné vesmírné projekty, jaké se studovaly na přísně tajném leteckém/kosmickém středisku v Daytonu, Ohio.

«

První zdokumentovanou zmínku o elektrostatice jakožto prostředku antigravitačního pohonu (elektrogravitace) můžeme nalézt u britského patentu z roku 1928 Thomase Townsenda Browna na elektrogravitační zařízení nazývané gravitátor. Toto se začalo nazývat Biefeld-Brownův efekt a bylo to začleněno do Brownovy snahy z roku 1952 vůči námořnictvu USA, s cílem postavit flotilu létajících talířů, což bylo nazváno Projekt Winterhaven.

«

Více o elektrostatice a Biefeld-Brownově efektu zde:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrostatika

https://en.wikipedia.org/wiki/Biefeld%E2%80%93Brown_effect

«

Podle oficiálních zpráv byl projekt Winterhaven námořnictvem odmítnut a následný pokus Browna financovat jej skrze neziskovou nadaci měl za následek neúspěch. V prosinci 2015 William Tompkins, letecký inženýr v penzi, vyšel na veřejnost s tím, aby odhalil, že námořnictvo USA nakonec vývoj létajícího talíře tajně zafinancovalo.

Podle Tompkinse to udělalo námořnictvo tak, že kontaktovalo soukromé letecké dodavatele, jakým je Douglas Aircraft Company, aby navrhli a případně postavili určitou škálu antigravitačních plavidel.

Tompkins zveřejnil, že zatímco pracoval u Douglas Advanced Design (1951-1963), byl zodpovědný za předkládání konstrukčních plánů na kilometr dlouhou vesmírnou loď, využívající antigravitační technologie, námořnictvu USA v rámci „nevyžádaných nabídek“. Tyto rané dizajnové návrhy byly použity pro vybudování vesmírných bojových skupin námořnictva USA, které se začaly nasazovat v roce 1984 jako vesmírný program Solar Warden.

Antigravitační vesmírný program USA se týkal předních analyzačních týmů a leteckých společností jako je Douglas Aircraft Company a RAND Corporation, což byla odnož společnosti Douglas. V té době byla společnost Douglas předním výrobcem vyspělých vojenských letadel USA a měla tajný analyzační tým, nazývaný Advanced Design, což bylo odštěpeno od původní RAND, podle Tompkinse.

Tompkins řekl, že byl přímo zapojen do tajného programu námořní zpravodajské služby, která za druhé světové války zjistila, že bylo nacisty vyvinuto až na 30 různých prototypů létajících talířů. Tyto nacistické prototypy nebo jejich návrhy byly po válce detailně studovány v laboratořích USA a britských laboratořích.

«

Dále Tompkins uvádí, že u Douglas pracoval pod dvěma výše postavenými vědci, dr. Williamem Klempererem a Elmerem Wheatonem, kteří aktivně zkoumali principy antigravitace a UFO. Wheaton odešel z Douglas v roce 1962, aby převzal podobné projekty Skunkworks u Lockeheed. Tompkins dodal dokument (obr. výše), který potvrzuje, že jeho nadřízení pracovali v 50. letech na antigravitaci, jak tvrdil.

Podobný výzkum antigravitace probíhal ve Velké Británii, byly do něj zapojeny expertní týmy a přední letecké společnosti. V roce 1956 organizace se sídlem v Londýně, nazvaná „Gravity Rand“, uveřejnila vědecké pojednání nazvané „The Gravitics Situation“, v němž odhaluje rozsáhlý výzkum vedený předními leteckými vědci v Británii.

USA ani Británie v bádání či vývoji antigravitačních technologií nebyly samy. V roce 1956 Interavia Magazine oznámil:

„Výzkumné projekty týkající se gravitace existují v každé hlavní zemi ve světě. Pár jich je přes 30 let starých.“

Mezi těmito zeměmi byla Austrálie, spolehlivý spojenec jak Británie, tak USA.

V Austrálii byly laboratoře Aeronautical Research Laboratories (1949-1994) aktivně zapojeny do tajného antigravitačního výzkumu, podle výzkumníka, fyzika Stana Deyo. Deyo prozradil, že když cestoval do Melbourne v květnu 1972, byl mu předán nějaký dopis s instrukcemi pro šéfa Aeronautical Research Laboratories, které sídlí u Fishermans Bend, kde by Deyo mohl pokračovat v antigravitačním výzkumu, jenž již dříve započal v USA.

Tento dopis byl napsán dr. Jamesem B. Maxfieldem, radiologem z Texasu, který doporučoval Deyo jako někoho, kdo je obeznámen s antigravitačním výzkumem, který by mohl pomoci Aeronautical Research Laboratories v jejich vlastním programu. Podle Maxfieldova dopisu, který byl poprvé uveřejněn v Deyově knize The Cosmic Conspiracy (tj. Vesmírné spiknutí – kniha v angličtině – pozn. red.), Maxfield měl na poli antigravitace jistý zájem, podobně jako jej měl otec vodíkové bomby dr. Edward Teller.

Podle Deyo: Teller vedl program antigravitačního výzkumu v USA a aktivně asistoval hlavním spojencům, jakými byly Austrálie a Británie, v jejich vlastních příslušných programech. Deyo dal k dispozici i druhý dopis od dr. Maxfielda, v němž se diskutovalo o budoucí plánované Tellerově návštěvě v Melbourne, která byla součástí tajné spolupráce Austrálie a USA na antigravitační technologii.

Podporu pro Deyova tvrzení lze nalézt v článku publikovaném v listopadu 1955 v New York Herald Tribune, který identifikuje Tellerovu vedoucí úlohu v USA uvnitř antigravitačního výzkumu:

„Dnes byly podniknuty počáteční kroky v rámci téměř neuvěřitelného programu, který má vyřešit tajemství gravitace a univerzální gravitace, a to v mnoha špičkových vědeckých amerických laboratořích a výzkumných centrech… Včetně dr. Edwarda Tellera z univerzity v Kalifornii.“

«

Deyovo svědectví je dále podporováno Bobem Lazarem, inovativním inženýrem raketových pohonů, z něhož se stal informátor a který říká, že to byl právě dr. Teller, kdo jej získal, aby se k němu připojil do tajného střediska v Area 51, nazvaného S-4, kde byl svědkem devíti antigravitačních vesmírných lodí, které se tajně studovaly. Podle bývalého agenta CIA, Kewpera, jenž tvrdí, že v roce 1958 středisko S-4 navštívil, byly čtyři z těchto létajících talířů původně německé konstrukce a dva z nich byly nazývány „Vril“.

Nakonec ve své autobiografii Memoirs: A Twentieth-Century Journey in Science and Politics (tj. Paměti: cesta dvacátého století vědou a politikou – kniha v angličtině – pozn. red.) potvrzuje Teller své přátelství s dr. Jamesem Maxfieldem, který udržoval kontakty s několika předními americkými průmyslníky (str. 496). To se týkalo Langa Hancocka, velmi bohatého australského těžebního magnáta, který byl Maxfieldovým osobním přítelem. Tellerova biografie potvrzuje Maxfieldovu úlohu při organizování přinejmenším dvou Tellerových výletů do Austrálie, kde se setkal s Hancockem a dalšími vlivnými Australany.

Během své květnové návštěvy Melbourne v roce 1972 byl Deyo překvapen, když se dozvěděl, jak erudovaní australští vědci byli blízko k antigravitačním principům a dokonce byl svědkem prototypu létajícího talíře u jedné z dílen Aeronautical Research Laboratories ve Fishermans Bend.

Tompkinsovo a Deyovo svědectví spolu s ostatními informátory naznačují, že od 50. let Austrálie úzce pracovala s Velkou Británií a USA na vývoji antigravitačních lodí, z nichž některé připomínají létající talíře. To ustanovuje možnost, že v roce 1966 byl westallský incident součástí testu utajeného antigravitačního plavidla.

Jak ukazuje grafika zcela nahoře (v náhledovém obrázku), Fishermans Bend se nachází pouze 25 km vzdušnou čarou od oblasti Westall (nyní South Clayton), přes přístav Phillip Bay. Navíc je to jen 30 km přes Bay od nejstaršího australského leteckého závodu ležícího u letecké základny Point Cook.

Kdyby Austrálie testovala antigravitační plavidla, pak by mohla použít buď Fishermans Bend anebo Point Cook, protože obě sousedí s přístavem Phillip Bay, kde by mohly létat lodě nad velkým zásobníkem vody bez zachycení.

Takovou možnost podpořili někteří svědci westallského incidentu, kteří popisovali zamaskovaný armádní personál – mysleli si, že jsou to americké zvláštní jednotky – které kvapem čistily přistávací oblast létajícího talíře. Rychlá reakce některých vojenských zaměstnanců – zhruba do 20 minut, podle svědků – naznačuje, že tito zaměstnanci byli rozmístěni někde opodál a test monitorovali.

Jeden australský badatel UFO, Keith Basterfield, zjistil, že jistý tajný program nazvaný HIBAL, který se týkal vysokovzdušných balónů, byl oficiálně plánován a spuštěn 5. dubna 1966, den před Westallským incidentem, ale mohl se odehrát i ten samý den. Zatímco on navrhoval, že právě projekt HIBAL mohl být možným vysvětlením pro samotné pozorování ve Westallu, tak pravděpodobnější odpovědí je, že to byl krycí program pro vysoce utajený program létajících talířů.

Uniklé spisy z Národní bezpečnostní agentury USA (NSA), které dal do oběhu Edward Snowden, potvrzují, že vojenská zpravodajská komunita v USA i její na Echelonu se podílející partneři (Austrálie, Británie, Kanada a Nový Zéland) budou používat nějaký tajný program jako krytí pro dokonce ještě utajovanější program.

Otázka létajících talířů, jak poukazoval Wilbert Smith, bývalý senior inženýr u kanadského Ministerstva dopravy, byla tou nejutajovanější záležitostí v národním bezpečnostním systému USA. V důsledku toho by byl býval tajný program vysokovzdušných balónů (HIBAL) velmi efektivním krytím pro ještě utajenější australský program létajících talířů.

«

Programy komunikace s UFO maskované uvnitř struktur NSA

«

Co teď nabývá zvláštního významu, tím je Tellerova srpnová návštěva Austrálie z roku 1966, o které napsal v Memoirs: A Twentieth-Century Journey in Science and Politics (str. 497). Zmiňuje dr. Jamese Maxfielda, který mu návštěvu navrhnul.

Vzhledem k Maxfieldovým dvěma dopisům Deyovi z roku 1972, které odhalovaly Maxfieldovy a Tellerovy zájmy na antigravitačním výzkumu, to naznačuje, že se návštěva z roku 1966 také pravděpodobně týkala antigravitačního výzkumu. V důsledku toho můžeme Westallský incident z 6. srpna 1966 spojit s Tellerovou první návštěvou Austrálie o čtyři měsíce později a dost možná i s testem antigravitačního létajícího talíře, kde se použil HIBAL jako krycí program z důvodů národní bezpečnosti.

A konečně, máme tu nezanedbatelný fakt, že kontradmirál Rico Botta, jehož identifikoval Tompkins jako námořního důstojníka USA a který velel tajnému špionážnímu programu s 29 špióny v nacistickém Německu, kteří se dozvěděli o vývoji antigravitačního letounu, se narodil a vyrůstal v Austrálii v Melbourne, předtím, než emigroval do USA v roce 1908, když mu bylo 18 let.  

Admirál námořnictva dohlížel na 29 špiónů v nacistickém Německu a nastartoval tajný vesmírný program USA – informátor Tompkins stále důvěryhodnější

«

Spolupráce mezi USA a Austrálií při vývoji a testování létajícího talíře za využití principů antigravitace, která se datuje až do 50. let, poskytuje přesvědčivé vysvětlení pro mnohá pozorování UFO v Austrálii. Mezi nimi Westallský incident létajícího talíře z roku 1966 vyčnívá jako ten, který pravděpodobně má velmi světské vysvětlení – spolupráce na nejvyšší úrovni mezi Austrálií, USA a Británií při vývoji antigravitačního plavidla v tajném vesmírném programu.

Michael E. Salla, Ph.D. – 11. července 2016

«

[Poznámka: nadcházející australské turné dr. Michaela Sally ve třech městech – Brisbane, Melbourne a Sydney – v červenci a srpnu 2016 představí dokumenty a svědectví informátora o „Původu tajných vesmírných programů“ a jak to může pomoci konečně zodpovědět jednu z největších australských záhad UFO. Vstupenky a další informace o jeho australském turné o tajných vesmírných programech jsou k dispozici zde: available online.]

«

Překlad: Karel Rašín – 15. července 2016; dokorekce: Dana Rašínová

Více zde:

Secret Australian Antigravity Program Linked to 1966 Flying Saucer Landing

«

Také zde:

Austrálie – nejlepší pozorování UFO a disků, únosy mimozemšťany

«

Svědectví o vraždění dětí při loveckých honech – CIA, elita, satanský kult, Austrálie, USA, Kanada, VB, Francie i Holandsko

«

Dívka tvrdí, že se od dětství setkává s mimozemšťany – HVĚZDNÉ SÍMĚ Z AUSTRÁLIE